Výstava.
CO?
Výstava „Lovu zdar! Loveckých trofejí ze sbírek knížat Lichnovských”.
KDY?
28. 03. – 28. 10. 2024
KDE?
Státní zámek Hradec nad Moravicí – chodba před zámeckou sakristií.
PROČ ZDE?
Lovecké trofeje jsou svědectvím úspěšného lovu, často završením mnohaletého hledání zajímavého exempláře (např. samce jelena s abnormálně deformovaným nebo s rekordním parožím) Jsou-li správně připraveny a důstojně vystaveny, jsou jakousi poctou lovené zvěři.
Knížata Lichnovští shromáždila působivou sbírku loveckých trofejí (většina z nich pocházela z místních lovišť), které zdobily vybrané interiéry rodinných sídel. V Hubertově světlice na zámku Hradec nad Moravicí byly prezentovány především cizokrajné druhy (včetně exotických). Inventář uvádí mimo jiné: trofeje losů, sobů, přímorožce, kozorožce, buvola, antilop nebo gazel, hlava pratura, lebky berana, kozla či muflona, roh narvala či obří želví krunýř (JUNG, s. 102).
Sídlo v Chuchelné mělo typický lovecký charakter. Lovecké trofeje zdobily fasádu i interiéry (parohy, vycpaná zvířata, kožešinové koberečky). Shromážděná umělecká díla a předměty denní potřeby také souvisely s lovem. Za zmínku mezi nimi stojí zejména obraz Jana Fyta (1611-1661) – vlámského malíře zátiší, loveckých trofejí, loveckých výjevů, květin a ptačích koncertů, dále série grafik s loveckými motivy od vynikajícího augsburského rytce – Johanna Eliase Ridingera (1695-1767). Inventář uvádí, že v únoru roku 1862 był Malý salon před Velkým sálem vyzdoben 105 tisky tohoto autora (od té doby se pokoj jmenoval Ridingerův kabinet), dalších 93 kusů bylo lokalizováno v Ranním sálu, 111 Kulečníkovém sálu a 188 v Jídelně. Vystaveny byly především v nedalekém (pruském) zámku v Chuchelné.
PROČ TÍMTO ZPŮSOBEM?
Podkladem pro instalace prostoru je fotografie západní chodby na zámku Hradec nad Moravicí z 20. let 20. století, na které jsou po celé délce rytmicky rozmístěny parohy doplněné historickými přilbami (v návrhu úpravy byla použita mj. viditelna na fotografii husarská přilba ze zámeckého depozitáře). Níže uvedené rámy s největší pravděpodobností zahrnovaly grafické práce. Dřevěné rámy použité na výstavě jsou se vší pravděpodobností totožné nebo velmi podobné těm na fotografii. Odkazem na zmíněný obraz Jana Fyta je olejomalba lovecká scéna. Expozici doplňuje mobiliář - truhla ze 17. století a dvě židle z 19. století s, jejichž opěradla zdobí basreliéfy znázorňující lovenou pernatou zvěř a dvě obrácené C (Carl Maria von Lichnowsky), reliéfní erb rodu Lichnowských a fotografie pěti hájoven. Inspirací pro aranžmá malých trofejí byly původní interiéry pruských sídel – především v Pszczyně, knížat Hochberg von Pless.
PhDr. Krzysztof Przylicki