Příběh o ochránci všech lovců a myslivců
svatém Hubertovi (655–727) začíná na jihozápadě Francie v Akvitánii. Hubert, podle legendy akvitánský princ, si plnými doušky užíval život privilegovaného šlechtice z bohaté rodiny. Jeho milovaná žena Floribana ale zemřela při porodu a krátce nato Hubert na lovu zažil nečekané setkání s jelenem, který měl mezi parožím zářící zlatý kříž. Skrze jelena k němu tehdy promluvil bůh, který se ptal:
„Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“ Hubertův přístup k životu se po tomto zážitku skutečně změnil: zřekl se světských radovánek a honů, začal vést pokorný život a naučil se vážit si darů přírody i volně žijících zvířat. Kromě toho se stal knězem, později dokonce franckým biskupem, založil katedrálu v Lutychu a zasloužil se o šíření křesťanství. Po smrti byl roku 744 svatořečen a stal se
patronem myslivců, lovců a střelců.
Hrabě Špork, Řád svatého Huberta
Popularita
svatého Huberta je v českých zemích velká. Postaral se o ni hlavně
František Antonín hrabě Špork, který roku 1695 založil lovecké bratrstvo
Řád svatého Huberta a stal se také jeho prvním velmistrem. Hrabě byl vynikající myslivec, který na svých panstvích v
Lysé nad Labem a v
Kuksu zavedl řadu mysliveckých a loveckých zvyklostí, s nimiž se seznámil ve Francii. Byly to především
parforsní hony, způsob lovu, který lovcům umožňoval předvádět své bohatství jako důkaz společenského postavení. Hrabě zavedl
loveckou hudbu, zakládal
obory a
bažantnice a jeho dokonale školení myslivci byli zváni na jiná panství jako odborníci k řízení myslivosti. Řád sv. Huberta připomíná také
pomník císaře Karla VI. v Hlavenci; hrabě Špork jej nechal postavit v místech, kde při slavnostním honu
3. listopadu 1723 udělil císaři
odznak řádu sv. Huberta.
Smrtí hraběte Šporka v roce 1738 řád zanikl, znovu založen byl v roce 1992.
Řád svatého Huberta nyní sídlí v
Kuksu a kromě provozování myslivosti a ušlechtilé honby, uchovávání mysliveckých tradic, etiky a zvyklostí, pořádá každoroční podzimní
Svatohubertské slavnosti, akci určenou pro širokou veřejnost. Letos proběhly na začátku října.
Svatohubertské slavnosti a Hubertovy jízdy
Obnovená tradice oslav patrona lovu a lovců nabízí během října a listopadu celou řadu akcí, od slavnostních poutí přes až po podzimní
Hubertovu jízdu, kterou
26. října 2024 pořádá
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Štvanicím na lišku ale už dávno odzvonilo, lišku představuje jeden z jezdců, který má na oblečení připnutý symbolický liščí ohon. Hubertova jízda končí ukořistěním liščího ocasu a večerní slavností.
Tradičně bohatý program pro malé a velké nabízejí také
Hubertské slavnosti na Plumlově, které se konají
26. října, a
Svatohubertské slavnosti na zámku Loučeň, které jsou na pořadu dne
2. listopadu 2024.
Speciality ze zvěřiny: kde si pochutnáte?
Na
svatého Huberta si vzpomenete také v restauracích, kde se pořádají zvěřinové hody anebo kde je zvěřina tradiční položkou na jídelním lístku. Udělejte si výlet třeba do
kláštera v Želivi, kde vám od 25. do 28. října 2024 v
Klášterní restauraci nabídnou speciální zvěřinové menu. Nezapomeňte na speciální prohlídku kláštera a kostela při svíčkách, která vás okouzlí svou magickou atmosférou.
Zárukou úspěchu pro milovníky zvěřiny bývají restaurace, které mají v názvu zakomponovaná slova
Myslivna, Hájenka či Lovecká – platí to jak pro
hotel a restauraci Myslivna v
Třeboni, tak pro
restauraci Lovecká bašta ve
Strakonicích. Speciality ze zvěřiny chystá také
restaurace Narpa v
Lánech anebo stylová
Restaurace Pension Kladská u
Mariánských Lázní.
V našem výčtu samozřejmě nesmí chybět
Restaurace Hájenka v Kersku. Máte chuť na
kančí kýtu se šípkovou omáčkou nebo
kančí výpečky se zelím, jídla, která proslavily
Hrabalovy Slavnosti sněženek? Nabízejí tu obě varianty, a těm, co se nedokážou rozhodnout, předloží
talíř Hájenka a půlku se šípkovou, půlku se zelím. Na jídelním lístku najdete i
zvěřinový guláš, zvěřinový cheesburger či
srnčí na houbách.
Setkání se svatým Hubertem: skály, lesy, kaple a neobjevená místa
Kam vás pozveme na
výlety za svatým Hubertem? Třeba do
Brniště v
Máchově kraji, kde se skalami vine atraktivní
stezka plná skalních reliéfů včetně slavného svatohubertského jelena.
Reliéf s viděním svatého Huberta je také jedním z lépe dochovaných uměleckých kousků barokního sochaře
Matyáše Bernarda Brauna v
Betlému u
Kuksu. Jedním z působivých míst
Lednicko-valtického areálu je
kaple sv. Huberta z roku 1855. Také sloužila lovcům, po honech se u ní konávaly a dodnes občas konají děkovné bohoslužby.
Za svatým Hubertem se ale nemusíte vypravit jen do přírody a do lesů. Setkání s jelenem, což je nejtradičnější svatohubertský výjev, najdete například v sochařském provedení od
Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa na
domě U Zlatého jelena v Tomášské ulici v
Praze na
Malé Straně. Podle Brokoffova vzoru vytvořil podobnou sochu
Ignác František Platzer, a to v na
Starém Městě v Michalské ulici na
domě U Tří tykví, zvaném též
U Jelena. Hubertovo jméno nese také
řada studánek, pramenů a kapliček – podívejte se na ně, možná mezi nimi najdete tip na příjemnou
podzimní procházku do přírody.