Ryba jako ústřední motiv uměleckých děl vytvořených různými technikami zpracování skla. Tak lze ve zkratce shrnout téma nové výstavy Ryba ze skla stvořená, která odstartuje v sobotu 2. listopadu na zámku Vsetín.
Skleněná ryba je ve výstavě představena prostřednictvím díla českých sklářů – od regionálních tvůrců až po severočeské. V meziválečném období se s ní můžeme setkat na lisovaných vázách z Českomoravských skláren ve Valašském Meziříčí – Krásně, na malovaných skleničkách ze sklárny v Karolince, na velkolepých pracně broušených pohárech z malých brusičských dílen, u luxusních plastik firmy Exbor či hutně zpracovaných figurek firmy Železnobrodské sklárny, které v 60.–80. letech 20. století navrhovali přední sklářští výtvarníci.
Asi nejznámější jsou ale skleněné ryby z poliček našich babiček, vyráběné ve volných chvílích skláři snad v každé české sklárně. Skleněné ryby vyráběli skláři především o přestávkách na jídlo, pro potěšení či jako dar pro své blízké a známé. Můžeme je s nadsázkou charakterizovat jako „svačinkové umění.“
Proč se právě ryba stala tak ikonickou? Snad proto, že je to krásná ukázka sklářské práce, na níž je vidět zručnost skláře. Zdobí ji mnoho hutních nálepů, které se pomocí nástroje zvaného „kaprák“ tvarují do podoby ploutví a pinzetami se vytahují do různých směrů. Tělo ryby se barvilo ve skleněné drti nebo jemném pudru. Mohlo se ovíjet barevnou nití, která se „sčesala“ do efektního barevného rastru. Ve vsetínské sklárně, specializované na výrobu skla pro termosky, se používala technologie stříbření, a proto se mnoho ryb od zdejších sklářů stříbřitě leskne. Každý sklář měl svůj styl a rybě dodal osobitý tvar, pohyb, oči či ústa. Spojením řemeslné dovednosti, naivního pojetí a trochu líbivé kýčovitosti se tak stala oblíbeným doplňkem interiéru především ve druhé polovině 20. století.