Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Přijďte nasát atmosfétu a kouzlo Vánoc do Muzea Karlova mostu. I letos pro vás Muzeum Karlova mostu připravuje již tradiční výstavu betlémů. Od 1. 12. 2024 do 2. 2. 2025 se podíváte na tradiční české betlémy.
Vánoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků. Se slavením Vánoc a s dobou adventní, která jim předchází, je spojeno množství místních či národních zvyklostí. Muzeum Karlova mostu tradičně a každoročně představuje vánoční tematickou výstavu lidových betlémů. Letos muzeum připravilo expozici na téma Tradiční české betlémy.
K vidění bude množství současných betlémů, ale i starších, až z počátku 20. století. Nejatraktivnější exponát je největší slaměný betlém společně s největším betlémem ze šustí. Každoročně muzeum betlémy doplňuje o nové postavy lidí i zvířat. V expozici výstavy najdete betlémy z Muzea Jindřichohradecka, další exponáty pochází od Českého sdružení přátel betlémů – Betlémáři Litomyšlska, velký vlastnoručně vyřezávaný betlém má na výstavě výtvarnice Zdenka Olivová z Litomyšle a dalšími exponáty jsou orlickoústecké betlémy ze sbírky Jarmily Haldové.
Historie stavění jesliček
Tradice jesliček má kořeny ve 13. století, kdy sv. František z Assisi postavil jednoduché jesle v lesní jeskyni u Greccia v Itálii. Na Štědrý večer roku 1223 zde sloužil mši sv. za přítomnosti osla, vola a vesničanů. Tento čin se stal inspirací pro rozvoj vánočních tradic, přestože tehdejší jesle nelze považovat za přímý předobraz pozdějších betlémů. V gotice se objevily figurální scény v kostelích, ale byly zčásti živě hrané. Baroko přineslo velké kostelní jesle s propracovanými figurami v životní velikosti. Postavy byly často oblečené do bohatých látek a scény se upravovaly během vánočního období.
V českých zemích se první zmínky o kostelních jeslích objevily v roce 1562 v Praze a velmi rychle se tento zvyk rozšířil po celých barokních Čechách. Josefínské reformy v 18. století však vystavování jesliček omezily a ty se přesunuly z kostelů do domácností. To vedlo ke vzniku lidového betlemářství, kdy si prostí lidé vytvářeli vlastní betlémy často s prvky domácí krajiny. Největší rozmach nastal v 19. století, kdy byly populární mechanické betlémy a sériová výroba figurek. Betlémy dnes představují unikátní spojení náboženské tradice a lidové tvořivosti. Zatímco první jesličky sv. Františka připomínaly chudobu a pokoru, české betlémy se staly jedinečným vyjádřením fantazie a zručnosti generací tvůrců.