Jedna z nejstarších budov zdejšího regionu stojí na Mohelnickém náměstí nejméně od 13. století. Její historický význam dnes ještě zdůrazňuje výjimečné mohelnické muzeum sídlící v této budově.
Jedním z
nejstarších dochovaných objektů severně od
Olomouce a chloubou
Mohelnice je takzvaný Biskupský hrádek. Vznikl nejpozději ve 13. století. Jeho příběh začali psát
olomoučtí biskupové. Zdejší panství jim totiž v té době patřilo a potřebovali mít důstojné místo pro své pobyty v něm. Později
ve 14. století se hrad dostal do majetku
mohelnického fojta a v 16. věku se stal farou a sídlem děkana. Římskokatolická fara a děkanství v domě sídlila až do poloviny 20. století.
Jedná se o
dvoupodlažní dům, jehož původní dispozice a rozsah je patrný v suterénu. Interiér jedné z místností byl v 16. století
vyzdoben skvostnou renesanční freskou znázorňující podobenství o boháči a Lazarovi – „
Hostina bohatcova“ z evangelia svatého Lukáše.
V prostorách bývalého církevního sídla se dnes nachází
Muzeum Mohelnicka.
Prozkoumejte historický Biskupský hrádek v Mohelnici, významnou architektonickou památku z 13. století s renesančními freskami a muzeem.
Biskupský hrádek ve Mohelnici byl poprvé zmíněn nejméně od 13. století.
Ve středověku Biskupský hrádek sloužil jako důstojné místo pro pobyty olomouckých biskupů.
Ve 14. století se Biskupský hrádek dostal do majetku mohelnického fojta.
V 16. století se Biskupský hrádek stal farou a sídlem děkana.
V suterénu Biskupského hrádku je patrný původní rozsah a dispozice domu.
V interiéru Biskupského hrádku je renesanční freska znázorňující podobenství o boháči a Lazarovi.
V prostorách Biskupského hrádku se dnes nachází Muzeum Mohelnicka.
Římskokatolická fara a děkanství v Biskupském hrádku sídlila až do poloviny 20. století.
Historický význam Biskupského hrádku dnes zdůrazňuje sídlo mohelnického muzea, které je umístěné v této budově.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.