Fontána od sochaře Jana Kavana má jednoduchý miskový tvar ozdobený keramickými reliéfními plastikami s motivy vodní flóry a fauny. Původně byla vytvořena pro nádvoří československého pavilónu na světové výstavě v Bruselu (EXPO 1958), roku 1960 byla přenesena do Luhačovic.
Atrium
československého pavilonu na Expo 58 v Bruselu oživovala fontána, nazývaná někdy "Karlovarským vřídlem" nebo "Fontánou československého lázeňství". V roce 1960 byla přenesena do
Luhačovic před secesní Smetanův dům.
Přímo v kašně leží
tři divoženky, které stráží tryskající pramen, kolem kterého se prohánějí
pravěké ryby,
hvězdice a jiná mořská havěť. Pochozí reliéfy mají připomínat
zkameněliny pravěkých rostlin a živočichů.
Reliéf s jeseterem byl dokonce vystaven také jako nástěnná platika uvnitř čs. pavilonu, v expozici porcelánu a keramiky.
Objevte Bruselskou fontánu od Jana Kavana, přenesenou z EXPO 1958 do Luhačovic, zdobenou reliéfními plastikami a pravěkými motivy.
Autorem Bruselské fontány je sochař Jan Kavan.
Fontána má jednoduchý miskový tvar.
Fontána je ozdobená keramickými reliéfními plastikami s motivy vodní flóry a fauny.
Fontána byla původně vytvořena pro československý pavilón na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu.
V roce 1960 byla fontána přenesena do Luhačovic před secesní Smetanův dům.
Uvnitř fontány lze vidět tři divoženky strážící tryskající pramen a kolem nich se prohánějí pravěké ryby, hvězdice a jiná mořská havěť.
Pochozí reliéfy na fontáně mají připomínat zkameněliny pravěkých rostlin a živočichů.
Reliéf s jeseterem byl vystaven jako nástěnná platika uvnitř československého pavilonu v expozici porcelánu a keramiky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.