První, do města příchozí, Židé si se svolením vrchnosti začali stavět domky v severovýchodní části města v místech bývalého minoritského kláštera už od počátku 16. stol.
Postupně zde na stísněném prostoru ,,klášteřiště'' vznikla celá
židovská čtvrť, která při velkém požáru 6. července 1718 celá vyhořela. Nově postavené
domky byly opět
roubené, ale
synagoga byla postavena z cihel a kamene. Zde prožívaly pohnuté osudy desítky rodin. Teprve od osmdesátých let 18. stol. v rámci josefinských reforem došlo i v novobydžovském ghettu k uvolnění a bohatší Židé začali tuto část opouštět.
Konec větší části židovské čtvrti přinesl další
velký požár 15. července 1901. Z příčin blíže ani později neobjasněných kolem 4. hodiny odpolední vzplanul oheň, který se za větrného počasí šířil tak rychle, že zakrátko zachvátil na 22 domů a úplně je zničil. Požárem přišlo o přístřeší na 60 rodin, většinou chudých, vedle lidí židovského vyznání i mnozí křesťané. Dnes po spáleništi židovské čtvrti a zrušeném hřbitově
u kostela sv. Trojice zbyl park s mohutnými stromy a ze synagogy po přestavbě v r. 1947 je
modlitebna církve evangelické.
Prozkoumejte pohnuté osudy židovské čtvrti v Novém Bydžově, zničené požáry v letech 1718 a 1901 a dnes přeměněné v park.
Židovská čtvrť v Novém Bydžově byla vybudována již od počátku 16. století.
Celá židovská čtvrť byla zničena během velkého požáru 6. července 1718.
V rámci josefinských reforem došlo k uvolnění podmínek a bohatší Židé začali tuto část města opouštět.
15. července 1901 velký požár zničil na 22 domů v židovské čtvrti, čímž o přístřeší přišlo přibližně 60 rodin.
Po požáru v roce 1901 byli mnozí obyvatelé, včetně Židů i křesťanů, připraveni o domovy a museli hledat nové přístřeší.
Po roce 1947 byla synagoga přestavěna a dnes slouží jako modlitebna církve evangelické.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.