Hradiště bylo v 9. a 10. století významným sídelním centrem Velkomoravské říše a právě v místech kostela sv. Hippolyta a křížovnického kláštera vznikla na konci 9. století první církevní stavba ve Znojmě.
Jedná se o jednu z
nejstarších sakrálních staveb v českých zemích vůbec – rotunda s podkovovitou apsidou a pohřebištěm v okolí.
Zasvěcení kostela dává tušit, že svůj podíl na založení měli patrně
benediktýnští mnichové z opatství sv. Hippolyta ve Východní marce (dnešní St. Pölten v Dolním Rakousku).
Kostel přečkal zánik velkomoravské státnosti a sloužil ještě prvním přemyslovským držitelům Znojma v 11. století, kdy při kostele vzniklo světské proboštství. Roku 1240 daroval český král Václav I. Hradiště
křížovníkům s červenou hvězdou, v jejichž držení je kostel s klášterem dodnes.
Na konci 13. století postavili křížovníci na velkomoravských základech
nový gotický kostel s klášterem. K další přestavbě klášterního areálu došlo po třicetileté válce. Kostel dostal svoji současnou
barokně-klasicistní podobu po polovině 18. století.
Z velké vzdálenosti dobře viditelná
dominanta kostela sv. Hippolyta s klášterem na Hradišti skrývá mistrovskou
fresku Nalezení sv. Kříže od malíře F. A. Maulbertsche, předního mistra podunajského pozdního baroka.
Poznejte historii a umělecké bohatství kostela sv. Hippolyta a křížovnického kláštera ve Znojmě, zasazené ve významné historické kontexty.
První církevní stavba ve Znojmě, rotunda sv. Hippolyta a křížovnického kláštera, byla vznikla na konci 9. století.
Český král Václav I. daroval Hradiště křížovníkům s červenou hvězdou v roce 1240.
V kostele sv. Hippolyta je možné najít mistrovskou fresku Nalezení sv. Kříže, kterou namaloval F. A. Maulbertsch.
Současná podoba kostela sv. Hippolyta je barokně-klasicistní, což je výsledek přestavby po polovině 18. století.
Na založení kostela sv. Hippolyta měli pravděpodobně podíl benediktýnští mnichové z opatství sv. Hippolyta ve Východní marce.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.