Přemyslovské otisky v Česku připomínají známá i dnes téměř zapomenutá místa

Hradiště Libušín, ležící ve stejnojmenné obci nedaleko Kladna, je kombinací historie, přírody i ukázky negativního vlivu člověka na krajinu a snah o nápravu.

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Rotunda je jedním ze symbolů české státnosti. Jedná se o unikátní stavbu románské rotundy, která je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu jako součást opevnění jižní hranice Moravy.

Na západním okraji městského centra ve Znojmě se nachází Hradní ulice s hradním komplexem. Hrad samotný zaujímá ostrožnu nad soutokem Dyje a Gránického potoka ve Znojmě. Součástí hradního komplexu je také známá rotunda svaté Kateřiny.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Nejstarší celistvě dochovanou církevní památkou na území České republiky je podle některých pramenů Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Rotunda vznikla ve slovanském hradišti nad řekou Úslavou zřejmě v 2. polovině 10. století a stojí v místech, kde býval knížecí hrad.

Hradiště bylo v 9. a 10. století významným sídelním centrem Velkomoravské říše a právě v místech kostela sv. Hippolyta a křížovnického kláštera vznikla na konci 9. století první církevní stavba ve Znojmě.

Nad levým břehem řeky Vltavy se v Praze nachází vrch Děvín. Výrazný vrch s nadmořskou výškou 310 metrů se rozkládá na pomyslných hranicích Hlubočep a Radlic.

V nedávno vysázené lipové aleji na Hodonínsku, mezi Ostrovánkami a areálem Bukovanský mlýn, stojí sochy bájných českých knížat a postupně zde vzniká Alej českých panovníků. Ta bude mapovat postavy českých dějin do roku 1918.

Jsou místa, která čas zastře svou věčností, ale jsou i taková, která žijí v povědomí národa celá staletí. K těm už více než tisíc let patří Tetín. Jeho počátky jsou v mnoha pověstech spojovány už s Krokovou dcerou Tetkou, tj. s r. 712 n. l.

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.

Oldřichův dub je strom, jehož stáří je odhadováno na přibližně 1000 let. Vysoký je 31 metrů a po obvodu měří 760 centimetrů. Dub je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO. Zmiňuje se o něm už Dalimilova kronika v souvislosti se setkáním knížete Oldřicha a pradleny Boženy.

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka, jde o románskou rotundu, která patří mezi nejstarší stojící stavby v Česku.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Zřícenina gotického hradu z poloviny 13. století stojí nedaleko bývalého tzv. tetínského hradiště. Kamenný hrad byl vybudován na skalnatém ostrohu, část zdiva však byla stržena v průběhu těžby kamene ve zdejším lomu.

Osada Šipín cca 6 km od Konstantinových Lázní stojí nad soutokem Úterského a Bílého potoka (Hadovky), na místě sídliště z pozdní doby bronzové. Kostel, zasvěcený sv. Barboře, byl postaven okolo roku 1352. Kolem kostela se rozkládá starý terasovitý hřbitov.

Krásně udržovaná studánka v obci Peruc proslula známou pověstí o knížeti Oldřichovi a pradleně Boženě.

Pěší výlet Českomoravským pomezím vás krásnou přírodou zavede až do hluboké minulosti. Výlet vás z královského věnného města Vysoké Mýto zavede na Vraclav s komplexem tvořeným barokním kostelem, poustevnou či zbytky hradiště připomínajícího vyvraždění rodu Vršovců v roce 1108.

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.

Krátký turistický okruh, který představuje nejvýznamnější památky obce Tetín. Celá trasa měří cca 1 km a tvoří ji 5 zastavení.