Empírový zámek, který vznikl v letech 1816 – 1820 přestavbou panského renesančního domu. Po roce 1945 byl zkonfiskován. Roku 1957 byly provedeny stavební úpravy, přízemní části byly zvýšeny o jedno patro. Nyní zámek slouží jako domov důchodců.
První písemná zpráva o městečku a o tvrzi pochází z roku 1342, kdy Borohrádek synové Mikuláše z Potštejna postupovali své matce Elišce, jako náhradu za její věno. Mikuláš z
Potštejna, loupeživý rytíř
v době vlády Jana Lucemburského, přepadal obchodníky na jejich cestách, olupoval je a pustošil vesnice. Mikuláš nalezl
smrt ve zřícené věži svého hradu v roce 1339 při obléhání Karlem IV.
Karel IV. prokazatelně
nocoval v Borohrádku 11. října 1363 a
9. října 1365 při svých cestách do Vratislavi. Zdá se tedy, že borohrádecká tvrz byla načas i
sídlem královské posádky, která udržovala v kraji bezpečnost a pořádek.
Současný zámek vystavěli Betengelové v sousedství staré tvrze na počátku 17. století. Další přestavby provedl roku
1730 František Karel II. Libštejnský z Kolowrat. Teprve za něj byl v letech 1816 až 1820 zámek opraven a přestavěn v tehdy panujícím klasicistním slohu. Takto
přestavěný zámek zůstal v majetku Libštejnských-Kolowratů do roku 1861. Po smrti posledního příslušníka této větve rodu Libštejnských zdědil Borohrádek
František Lützow s manželkou Jindřiškou, rozenou ze Seymour. Po její smrti zdědila zámek její dcera Růžena, provdaná Salm-Salmová. Tomuto rodu byl zámek v roce 1945 zkonfiskován.
Od roku 1958 je zámek využíván jako
domov důchodců. V minulých letech zanedbaný
zámecký park prochází v současné době revitalizací a je
oázou zeleně a klidu pro současné obyvatele.