Stálá expozice Muzea umění Olomouc představuje to nejlepší ze širokého, často názorově a stylově protikladného, spektra klíčových nebo jinak důležitých děl umění 20. století, která jsou součástí bohaté sbírky muzea.
V Mansardě, která je věnována
1. polovině 20. století, je důraz položen především na ta malířská a sochařská díla, která postihují
základní proudy a tendence v českém moderním umění sledovaného období. Expozice v úvodní části reflektuje dobu doznívání impresionismu a v kontrastu k nim představuje projevy
symbolismu a dekadence ze začátku 20. století. Těžiště expozice pak spočívá
v představení moderních směrů od expresionismu,
kubismu a kuboexpresionismu až k civilismu nebo naopak exotismu 20. let. Závěr
20. let a 30. léta jsou věnovány
abstraktním projevům a surrealismu. Poslední kapitolu pak tvoří díla reflektující v různých podobách dobu válečné apokalypsy. Specifickou kapitolu této části expozice pak představuje
moderní krajinomalba, jejíž nejvýraznější díla rovněž (byť jiným jazykem) reflektují atmosféru doby, ve které vznikly.
Druhá část stálé expozice, která je umístěna
v Obrazárně, je časově vymezená děním na výtvarné scéně nedlouho po skončení druhé světové války a pokračuje ukázkami nejvýznamnějších výtvarných tendencí
druhé poloviny 20. století až do jeho závěru. Expozice začíná ukázkami tvorby významných solitérů 50. let či autorů, kteří navazovali na předválečnou avantgardu. Dále je pozornost věnována vzniku
poválečné abstrakce, tedy dílům spjatým s různými podobami lyrické a strukturální abstrakce. Z mnoha protichůdných tendencí 60. let pak v expozici dominují
ukázky širokého rozlivu lettrismu a neokonstruktivismu, s nimiž kontrastují malířská a sochařská díla tzv. nové figurace, české grotesky a pozdější existenciální
figurace 70. a 80. let. Závěr expozice pak uzavírají konceptuální a postmoderní projevy, jejichž „blahé i neblahé vlivy“ zřetelně ovlivnily umění poslední dekády.
Specifikem této části expozice je pokus o vřazení českého umění do širšího, víceméně středoevropského kontextu. Diváci se tak vedle českých tvůrců seznámí s tvorbou
exilových autorů a význačných
umělců z Polska, Maďarska a Slovenska.
Expozice bude otevřena do 3. srpna 2025 a následně bude zrušena.
Přehlídka klíčových uměleckých děl 20. století, zahrnující impresionismus, abstrakce a postmodernismus, v Muzeu umění Olomouc.
V první části expozice jsou zastoupeny impresionismus, symbolismus, dekadence, expresionismus, kubismus, kuboexpresionismus, civilismus, exotismus, abstraktní projevy a surrealismus.
Ve druhé části expozice mohou návštěvníci vidět díla poválečné abstrakce, tvorby lettrismu, neokonstruktivismu, nové figurace, české grotesky, existenciální figurace a konceptuální i postmoderní umění.
Expozice klade důraz na zařazení českého umění do širšího, převážně středoevropského kontextu, a představuje i díla exilových autorů a umělců ze střední Evropy.
Expozice je otevřena do 3. srpna 2025, poté bude zrušena.
V Mansardě je expozice věnována umění první poloviny 20. století.
Ve závěru první části expozice jsou prezentována díla reflektující válečnou apokalypsu a moderní krajinomalba.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.