Ve Fárově domě, původně s barokní fasádou a mansardovou střechou, býval hostinec „U zlatého soudku“. V letech 1913–1914 byl, podle návrhu významného pražského architekta Pavla Janáka, přestavěn v kubistickém slohu.
Barokní dům na pelhřimovském náměstí koupil v roce 1911
lékař Vojtěch Fára a nechal ho
kubisticky upravit podle architekta
Pavla Janáka. Architekt obnovil podloubí zazděné v 19. století, v domě vybudoval prodejní prostory, ordinaci s čekárnou, hospodářské zázemí a několik bytů včetně toho majitelova. Průčelí korunovanému štítem vtiskl vizáž, v níž se umně spojilo baroko s geometrickým kubistickým tvarováním. Přestavba byla hotova v roce
1914.
Architekt Janák navrhl dále v
Pelhřimově zrealizovanou tzv. Drechselovu vilu. Vypracoval také návrh
kubistické přestavby jižní strany náměstí, ale z tohoto záměru se zachovala pouze barevná studie.
Fárův dům v Pelhřimově, původně s barokní fasádou a hostincem, přepracován významným architektem Pavlem Janákem na kubistický skvost.
Před přestavbou býval ve Fárově domě hostinec nazývaný 'U zlatého soudku'.
Fárův dům byl přestavěn v kubistickém slohu v letech 1913-1914.
Fárův dům koupil a nechal přestavět lékař Vojtěch Fára.
Architektem, který přestavěl Fárův dům, byl Pavel Janák.
Původně měl Fárův dům barokní fasádu a mansardovou střechu.
Pavel Janák obnovil zazděné podloubí z 19. století, vybudoval prodejní prostory, ordinaci s čekárnou, hospodářské zázemí a několik bytů.
Průčelí Fárova domu symbolizuje vizuální spojení baroka s geometrickým kubistickým tvarováním.
Pavel Janák navrhl Drechselovu vilu v Pelhřimově.
Z návrhu kubistické přestavby jižní strany náměstí se zachovala pouze barevná studie.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.