Hartoušovské mofety

Ten největší v oblasti se jmenuje Bublák a svému jménu je opravdu věrný. Výlet ale doporučujeme začít prozkoumáním Hartoušovských mofet u obce Hartoušov.

U Hartoušovských mofet najdete také starou geologickou sondu, ve které plyny bublají zhruba v půlmetrové hloubce skrz bahno. Výron tu proto vydává zajímavé hluboké tóny. Od Hartoušovských mofet pokračujte po proudu Plesné až k obci Vackovec. Tam se v poměrně neprostupném terénu nacházejí největší místní mofety, kterým se říká Bublák. Nemůžete je přeslechnout.

Jak se k nim budete blížit, určitě je i ucítíte – koncentrace oxidu uhličitého v okolním vzduchu je znát. Téměř sto procent plynů (99,8 %) tvoří oxid uhličitý. Ve dvou desetinách je zastoupen například dusík a kyslík. Velice vzácná a unikátní je tu koncentrace izotopu hélia, která je údajně nejvyšší v Evropě.

Oxid uhličitý funguje jako dokonalá přírodní smrtící past. Voda prosycená tímto plynem přitahuje hmyz, který však kvůli němu hojně hyne. Uhynulý hmyz pak zase láká ptáky a další živočichy, které pak často potká stejný osud. Jen při natáčení reportáže jsme u jedné mofety viděli mrtvou červenku, u další drozda a v Bubláku plavaly dvě otrávené ropuchy. Všichni tito tvorové doplatili na lákavou nabídku jídla v podobě mrtvého hmyzu.

Pohled na plynové vývěry, tedy mofety, je uchvacující. Vidíte „vařící se“ vodu, která je přitom studená. Chuťově připomíná perlivé minerálky, ale o minerální vodu v pravém slova smyslu nejde. Je možná pitná, ale od její konzumace odrazuje právě zvýšený výskyt uhynulých živočichů v okolí.

Vývěry minerálních vod a plynného oxidu uhličitého v mokřadech podél říčky Plesná jsou nápadnými projevy přirozeného odplyňování Chebské pánve podél Hrzínského zlomu.

Z výzkumů vyplývá, že v oblasti existují trhliny do velkých hloubek zemské kůry. O tom svědčí mimo jiné přítomnost helia. V mofetu Bublák naměřili geologové poměr izotopů helia více než šestkrát vyšší než je hodnota hélia vzdušného. Podobných koncentrací dosahuje hélium jen v okolí aktivních sopek, například Etny.

K Bubláku vede jen kolíky vyznačená stezka v mokřinách. Doporučujeme proto na výlet k němu vhodnou pevnou obuv. Údolní niva říčky Plesná, kde vyvěrají plyny z nitra Země, by se měla v brzké době stát přírodní rezervací. Důvodem ochrany je mimo jiné dokonale zachovalá mokřadní flóra a fauna spolu s vývěry vody a plynů. Území představuje jednu z nejzachovalejších niv v Karlovarském kraji.