Králický Sněžník (1423 m) je nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří, třetího nejvyššího v České republice. Nachází se na státní hranici s Polskem, asi 20 km od města Králíky. Jde o výrazný suk s plochým temenem, ze kterého je unikátní daleký kruhový výhled.
Králický Sněžník je nejvyšším vrcholem
pohoří stejného jména, který dosahuje výšky
1424 m. Jde o výrazný suk s plochým temenem 5 km severozápadně od Stříbrnic na hranici s Polskem. Při vrcholu je vyvinuto primární
alpínské bezlesí. Z geologického hlediska převládají ruly, migmatity a svory s místními vložkami křemenců a vápenců. V dobách ledových se nebyly ledovce, ale mrazové pustiny se sněhovými poli. A chladno je tu i dnes –
sněhová pokrývka na vrcholu Sněžníku
drží až 8 měsíců v roce.
Asi 700 m jihozápadně od vrcholu se nacházejí
Vlaštovčí kameny – mrazové skalní sruby s kamenným mořem. Na četné systémy geologických zlomů jsou vázány vydatné prameny. Jedním z nich je
pramen řeky Moravy, který leží asi 300 m od vrcholu hory na jejím jižním svahu. Symbolem hory se stala
kamenná plastika slůněte stojící od roku 1932 asi půl kilometru pod vrcholem u
základů zbořené chaty. Důležitou zajímavostí je také
kamenný trojmezník, který tvoří hranici mezi královstvím českým, markrabstvím moravským a hrabstvím kladenským.
Zajímavosti králické přírody
Divoká horská příroda svým rázem velmi připomíná
Krkonoše včetně
tvorby holí s typickou subalpinskou vegetací (alpinské trávníky a vřesoviště, vrchovištní rašeliniště apod.). Nejvyšší partie hory jsou bezlesé, pokryté alpínskými trávníky, porosty
brusnice borůvky
a papratky alpínské. Nižší polohy pokrývají
kleče, horské smrčiny a
bučiny. V
NPR se také vyskytuje neobyčejně velké množství chráněných rostlin a živočichů – Králický Sněžník je domovem
chřástala polního,
čápa černého, jeřábka lesního,
výr velkého a dalších našich sov – kulíška nejmenšího nebo sýce rousného. Dále zde žije ledňáček říční, žluna šedá, datel černý, linduška horská, kos horský,
ťuhýk obecný. Z velkých savců zde můžeme spatřit
jeleny, srnce,
kamzíka horského (přišel sem z
Jeseníků, kde byl vysazen člověkem), divoká
prasata, zajíce,
lišku obecnou či
jezevce lesního. Kameny jsou ideálním úkrytem pro
hady, včetně zmije obecné či mloka skvrnitého. Mezi hmyzem nalezneme i
motýly, kteří jsou jinak známí pouze na
Kamčatce.
V bezlesých vrcholových partiích se vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin. Patří mezi ně
pětiprstka žežulník,
violka žlutá sudetská či endemický poddruh prvosenky vyšší. Obzvláště vzácná je
sítina trojklaná, která zde roste pouze na Vlaštovčích kamenech.
Rozhledna na Kralickém Sněžníku
Vrchol Králického Sněžníku byl přímo předurčen pro
stavbu rozhledny. Stavba započala roku
1895 vznikem Kladského turistického spolku. Věže dosahovaly výšky 33,5 a 30 m a měly vyhlídkové plošiny. Především vlivem drsného počasí byla rozhledna
11. října 1973 stržena z důvodu bezpečnosti návštěvníků. Mezi lety 2020 – 2022 vznikla na polské straně hory rozhledna. Původní vyhlídková věž na Králickém Sněžníku stála od roku 1899, kvůli špatnému technickému stavu byla v roce 1973 zbouraná.
Nová věž ocelové konstrukce vznikla roku 2022 na polské straně hory. Má krytou vyhlídkovou plošinou s vestibulem (který poskytuje provizorní úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami), Je vysoká 33 metrů a turisté se potěší pohledem nejen na
Jeseníky,
Rychlebské a
Orlické hory, ale také na vzdálené
Krkonoše či
Beskydy.