ÚvodCo chcete dělat?PamátkyZa hornickou historií a rekreací do obce Hora Svatého Šebestiána v Krušných horách
Památky

Za hornickou historií a rekreací do obce Hora Svatého Šebestiána v Krušných horách

Hora Svatého Šebestiána je obcí s bohatou a pohnutou historií. Leží severozápadně od Chomutova a rozkládá se v horské oblasti Krušných hor nedaleko státní hranice s Německem. V současnosti je i přes své drsné klimatické poměry vyhledávaným rekreačním střediskem.
Obec se nachází v nadmořské výšce 843 metrů. Na území žije 260 stálých obyvatel. Mezi nejzajímavější památky patří sloup se sochou Dobrého pastýře a místní radnice. Obec je oblíbeným východiskem pro turisty a cykloturisty, kteří odtud mohou putovat Bezručovým údolím, okolo potoka Kamenice, k Novodomským rašeliništím, ale i na druhou stranu směrem k Sasku, na Skleněný vrch, do Nové Vsi či na Křimov.
 
Hora svatého Šebestiána se rozkládá v údolí mezi dvěma vrcholky – západním směrem je to Novoveský vrch (885 m.n.m.) a východním směrem Menhartický vrch (848 m.n.m.). Městečkem protéká říčka Chomutovka. Severním a západním směrem se v lesích nacházejí četná rašeliniště.
 

Hornická historie obce – od prvních zmínek k císařským výsadám

Nejstarší dochovaná přímá písemná zpráva o Hoře Svatého Šebestiána tedy pochází z roku 1558 resp. 1560. V urbáři chomutovského panství je uvedena pod názvem "Sant Sebastiansberg". V urbáři z roku 1563 je Hora Sv. Šebestiána označována jako městečko s 232 usedlými obyvateli. Díky své výhodné poloze u obchodní cesty a rychlému rozvoji rudného hornictví městečko v těchto letech zažívalo velký rozmach, vrchnost ve snaze získat další obyvatele navíc v letech 1561 - 1571 nově příchozí osadníky osvobodila od všech poplatků a dávek.

V roce 1563 udělil český král a římský císař Ferdinand I. Hoře Sv. Šebestiána řadu výsad a svobod, mezi nimi byly např. právo vybírat clo, právo pořádat dva výroční trhy a městečko také obdrželo městský znak. Roku 1597 císař Rudolf II. vydal obsáhlý horní řád s řadou výsad, které měly dopomoci k dalšímu rozvoji horních měst v severozápadním Krušnohoří. Mezi jím vydanými privilegii pro Horu Svatého Šebestiána totiž bylo i dědičné právo a osobní svoboda pro všechny, kteří se zde usadí a budou pracovat v dolech, čímž se z poddaných stávali svobodní lidé, dále byli zdejší horníci osvobozeni od robot, poplatků, dávek a dokonce i služby ve vojsku.
 
Po vydání horního řádu Hora Sv. Šebestiána zažívala nový rozmach. Počet obyvatel rychle stoupal, doly obnovily těžbu a začala se zde rozvíjet i další řemesla – např. dřevařství či uhlířství, výrobou dřevěného uhlí vzniklá pastviště umožnila také rozvoj dobytkářství.
 

Vstupní brána do Čech pro četná vojska

Poloha města v blízkosti německé hranice jeho obyvatelům sice skýtala řadu výhod, v době války však toto strategické místo obzvláště strádalo průchody různých armád. Hora Svatého Šebestiána při tom byla opakovaně pleněna, nejhorší byl vpád pruského sboru generála Kleista v červenci roku 1762, kdy bylo město kromě vydrancování také zapáleno. Na začátku 19. století obec postihly napoleonské války – roku 1809 sem vtrhlo nepřátelské saské a vestfálské vojsko (součást Napoleonovy armády), které lidem sebralo všechen majetek, v roce 1813 se tudy stahovaly vlastní armády (tj. rakouské, ruské a pruské sbory) a po bitvě u Lipska kolem města ležela celá dělostřelecká záloha. Kromě toho byli po zdejší silnici dopravováni všichni ranění, nemocní a rekonvalescenti z bitev a byl tu veden i celý zajatý francouzský sbor o 18 000 mužích.
 
Po válce zubožené obyvatelstvo postihla ještě velká nepřízeň počasí, která zapříčinila dlouhodobou neúrodu a obrovskou drahotu (a tedy i bídu). Z roku 1836 se zachovala zmínka, podle které byly v zimě domy na pravé straně silnice zasněženy tak, že jim bylo možné shora nahlížet do komínů. Poslední rány městu zasadil požár z roku 1854, při kterém lehla popelem většina domů. Obrat k lepšímu začal až okol roku 1870, kdy tehdejší rychlé zprůmyslnění krušnohorského podhůří na české i německé straně způsobilo obrat nepříznivých událostí a město se stalo střediskem obchodu vepřovým dobytkem a drůbeží, který směřoval do Saska. Na tomto obchodu se podíleli prakticky všichni zdejší obyvatelé, v některých domech se také podomácku vyráběly bordury a ozdoby ženských šatů, někde se paličkovaly i krajky.
 

Těžba rašeliny a košíkářství

Na konci 19. století se v Hoře Svatého Šebestiána objevily další dva zdroje příjmů, které se pro město v následujících desetiletích staly typickými. V roce 1891 tu bylo zřízeno společenstvo k těžbě a zpracování rašeliny a v roce 1902 byla ve městě otevřena i košíkářská škola. Košíkářství se zde udrželo až do konce druhé světové války, těžba rašeliny probíhá ještě dnes. Po vyhlášení 1. světové války narukovalo mnoho zdejších mužů, kterých se nevrátila 1/5. Konec války lidem však ještě nepřinesl kýženou úlevu. Všeobecná bída přetrvávala, zvláště pak v horských oblastech. Řada obyvatel se tehdy dala na pašování, které přinášelo slušné zisky.
 

II. světová válka Horu Sv. Šebestiána proměnila

V druhé polovině 30. let 20. století začalo mezi Československem a Německem růst napětí. Po Mnichovské dohodě se Hora Sv. Šebestiána stala součástí Třetí říše. Občané německé národnosti, kteří tehdy tvořili velkou část zdejší obyvatelstva, byli navíc povoláváni do nacistické armády, 110 zdejších vojáků ve válce zahynulo. Během války ve městě znovu stoupl počet obyvatel, mimo jiné sem byli evakuováni i obyvatelé bombardováním ohrožených měst.

V květnu 1945 válka konečně skončila. Po ní následoval odsun Německého obyvatelstva, kterým podstatně poklesl počet obyvatel v obci. Podle údaje z roku 1951 zde žilo jen 181 lidí. Po odsunu proběhlo dosídlení obce, značnou část nově příchozích obyvatel tvořili reemigranti české a slovenské národnosti zejména z Rumunska. Po krátkém období národních správ usedlostí a živností našla většina obyvatel zaměstnání na státním statku při těžbě rašeliny a dřeva. V obci byl útvar finanční stráže, který v roce 1952 vystřídala jednotka Pohraniční stráže. Někteří příslušníci této jednotky se v Hoře Svatého Šebestiána po skončení činné služby usídlili natrvalo.

Provozovatel

Obec Hora sv. Šebestiána

Hora Svatého Šebestiána 3
431 82 Hora Svatého Šebestiána
Tel.:
+420 474 695 131
Email:
obecsebestian@vol...
WWW:
https://www.sebes...
GPS:
50,510696 13,252493
 
 

Časová náročnost

0,5 hodiny

 
 

Aktuality

Kroužek pro milovníky plazů

Ať jste dítě, rodič, nebo prarodič, v REPTILclubu si užijete nezapomenutelná setkání se světem plazů.
Chomutov, Ústecký kraj

Háďata – setkání s plazy pro nejmenší

Jste na mateřské dovolené a hledáte zábavu pro sebe a své ratolesti?
Chomutov, Ústecký kraj

Kroužek pro milovníky plazů

Ať jste dítě, rodič, nebo prarodič, v REPTILclubu si užijete nezapomenutelná setkání se světem plazů.
Chomutov, Ústecký kraj

Kroužek pro milovníky plazů

Ať jste dítě, rodič, nebo prarodič, v REPTILclubu si užijete nezapomenutelná setkání se světem plazů.
Chomutov, Ústecký kraj

Háďata – setkání s plazy pro nejmenší

Jste na mateřské dovolené a hledáte zábavu pro sebe a své ratolesti?
Chomutov, Ústecký kraj

Národní technické muzeum za 80 Kč – Mezinárodní den muzeí a galerií

V roce 2024 je připraveno při příležitosti výročí a významných dnů 7 termínů, během kterých bude možné navštívit Národní technické muzeum za vstupné 80 Kč. Jedním z nich je i Mezinárodní den muzeí a galerií 18. května.
Chomutov, Ústecký kraj

Národní technické muzeum za 80 Kč – Výročí založení Národního technického muzea

V roce 2024 je připraveno při příležitosti výročí a významných dnů 7 termínů, během kterých bude možné navštívit Národní technické muzeum za vstupné 80 Kč.
Chomutov, Ústecký kraj

Chomutovské Vánoce 2024

Adventní trhy se konají na náměstí 1. máje od 30. 11. do 23.12. 2024. Každý den je otevřeno od 10:00 do 19:00. V městském parku se pak těšte na Vánoční park plný pohody, který bude v provozu až do 1. ledna 2025.
Chomutov, Ústecký kraj

Krušnohorská magistrála

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami vede přes celé Krušné hory cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Sjezdy na kárách v Krušných horách

Bezmotorové čtyřkolky s pohonem na lidskou sílu pomocí šlapek vás svezou Bezručovým údolím. Pojedete z kopce dolů a vychutnáte si sjezd až do údolí. Káry jsou naprosto ekologické, s pohonem na lidskou sílu, pomocí šlapek.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Poloumělé jezírko Krušnohorské oko

Jezítko Krušnohorské oko se nachází nedaleko obce Hora Svatého Šebestiána.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Vodopád Chomutovky

Vodopád Chomutovky se nachází nedaleko rozcestí Bezručovo údolí v bezprostřední blízkosti asfaltové silničky, po které také vede červená turistická značka. Chomutovka zde přepadává přes tři metry vysoký terénní stupeň a vytváří tak jediný vodopád na svém toku.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Medvědí vodopád v Krušných horách

Medvědí vodopády najdete u turistického rozcestí Bezručovo údolí, nedaleko Hory Sv. Šebestiána. Vodopády mají dva stupně horní stupeň má výšku 5 metrů, dolní 6 metrů. Nejkrásnější pohled na vodopády je na jaře, v době tání.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Sjezdy na kárách v Krušných horách

Bezmotorové čtyřkolky s pohonem na lidskou sílu pomocí šlapek vás svezou Bezručovým údolím. Pojedete z kopce dolů a vychutnáte si sjezd až do údolí. Káry jsou naprosto ekologické, s pohonem na lidskou sílu, pomocí šlapek.
Křimov, Ústecký kraj

Cykloregion Krušné hory – na kole po obou stranách Krušných hor

Užijte si jízdu na kole po obou stranách Krušných hor – české i německé. Díky projektu Cíl3 „Cykloregion Krušné hory“ vzniklo propojení souběžně vedoucích magistrál: Krušnohorské na české straně a dálkové trasy Sächsische Mittelgebirge na německé straně.
Hora Svatého Šebestiána, Ústecký kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Pytloun Wellness Hotel Hasištejn

Pytloun Wellness Hotel Hasištejn **** je situován do krásné přírody Krušných hor. Hotel a okolní lesy jsou ideální jak pro klienty, kteří hledají klid a odpočinek, tak pro aktivní sportovce. Ty nadchne bohatá nabídka cyklistických, turistických i běžkařských tras.
Místo, Ústecký kraj

Císařský medový glamping v Krušných horách

Unikátní ubytování v luxusně vybaveném včelíně. Netradiční propojení života včel a glampingu. Včelín je umístěn ve svahu horské louky v nádherném prostředí Krušných hor v nadmořské výšce 600 m. n.m. Budete se kochat krásným výhledem na lesy Prunéřovského údolí.
Místo, Ústecký kraj

Umanutá koza

Z Kryštofových Hamrů v Krušných Horách je to na hranice s Německem opravdu jen pár metrů. Lucie Křikavová byla ta umanutá koza, která si troufla tady s manželem Ondřejem otevřít stánek s kávovarem a palačinkami.
Kryštofovy Hamry, Ústecký kraj

Hotel Clochard v Chomutově

Hotel Clochard se nachází v centru města Chomutova v poklidné zóně, nedaleko sadů Čs. armády a Městského divadla a nabízí ubytování v plně vybavených, jedno až čtyřlůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, satelitní televizí a WiFi.
Chomutov, Ústecký kraj

Kulisárna Chomutov

Kulisárna je restaurace a venkovní zahrádka v centru Chomutova.
Chomutov, Ústecký kraj

Hotel Bobr

Hotel Bobr nabízí moderní ubytování v klidné části centra Chomutova o celkové kapacitě 80 míst.
Chomutov, Ústecký kraj

První občanský pivovar Karásek a Stülpner v Chomutově

První občanský pivovar v Chomutově nabízí bohatý sortiment výrobků i možnosti prohlídky zařízení.
Chomutov, Ústecký kraj

Restaurace Republika

Restaurace v prvorepublikovém stylu, česká kuchyně zejména z lokálních suroviny, chomutovské pivo Karásek&Stülpner.
Chomutov, Ústecký kraj