Válcovitá kaple pod vrcholem upomíná na smutné události, které vedly k pobytí sedláků z Bezdružic. Kapli nechala vystavět majitelka panství – Marie Františka z Heissensteinu.
Povstání sedláků
Roku 1680 se rozhodli bezdružičtí nevolníci obléci do zbroje a vyrazit na odpor proti vrchnosti. Bojová nálada vládla i u nevolníků plánských, tepelských a toužimských, ti však nakonec do boje nevyrazili. Po té, co bezdružičtí sedláci vydrancovali místní zámek se rozhodl majitel bezdružického panství Kryštof z Heissensteinu pro odvetný úder. Sedláci se mezi tím uchýlili na
Ovčí vrch, kde si snad budovali obranné pozice – nutno podotknout, že na zcela nevhodném místě. To se jim stalo osudným.
Jatka na Ovčím vrchu
Zatímco se nevolníci připravovali na boj, vojáci Kryštofa z Heissensteinu obsadili protější vrchol Krasíkov s ruinami hradu
Švamberku a rozestavěli své dělostřelecké pozice. "Bitva" začala v šest odpolene. O bitvu se však vlastně ani nejednalo. Kryštofovo dělostřelectvo z bezpečné vzdálenosti zařídilo krvavá jatka v řadách sedláků. Konečný součet ztrát mluvil za vše. Na straně nevolníků padlo toho večera 49 můžů a 20 bylo zle zraněno. Naproti tomu řady vojáků neutrpěly jedinou ztrátu. Ostatky povstalců byly pohřbeny 8. – 17. května v Čelivi a Krsech.
Kaple Smrtelných úzkostí Kristových
Na místě, kde proběhlo pobytí sedláků, nechala majitelka panství – Marie Františka z Heissensteinu – vystavět kapli Smrtelných úzkostí Kristových. Pravděpodobně se snažila ulehčit svému svědomí. Kaple byla otevřena roku 1681. Nejedná se tedy o žádnou románskou rotundu, jak se často lidé domnívají. Pokud kaple stojí opravdu na místě, kde měli své pozice sedláci, nemůžeme se divit, že byly pro vojenské dělostřelectvo snadným terčem.