Kaple svaté Barbory, lidově zvaná Barborka, stojí na místě někdejšího raně gotického kostelíka zasvěcenému stejné patronce. Kaple sloužila především jako rodová hrobka pro majitele buchlovského panství, ale jsou zde pohřbeni také soudcové loveckého práva a poustevníci řádu sv. Františka.
Kaple stojí na
vrchu Modla, lidově zvaným
Barborka, na němž od 13. století stával raně gotický kostel sv. Barbory, který však záhy zchátral. Za majitele buchlovského panství
Hanuše Zikmunda z Petřvaldu došlo proto v letech 1672-1673 k výstavbě nové kaple, která měla být součástí kláštera trinitářů. Při novostavbě bylo využito gotických
architektonických článků z původního kostelíka, které se nalezly také v jižní opěrné zdi tzv. poustevny. Z vlastního kláštera na severní straně svatyně se ale podařilo vybudovat pouze základy.
Raně barokní stavba křížového půdorysu s třemi oltáři je
završena kopulí. Součástí hlavního oltáře byla pozdně
gotická socha madony, která je dnes uložena ve sbírkách
hradu Buchlova. Nejcenějšími exponáty výzdoby kaple jsou náhrobky pohřbených šlechticů. Raně barokní architekturu dotváří na hlavním portálu s erbem stavebníka a jeho manželky Anny Marie Serényiové, na oknech a balustrádě galerie
geometrický a rostlinný ornament tesaný v kameni.
U kaple se odedávna odbývaly
dvě poutní bohoslužby, a to původně na svátek sv. Barbory a druhou neděli po Velikonocích. V roce 1784 byla kaple uzavřena. V 19. století byly poutě na Barborce obnoveny a v současné době se tu odehrávají na
svátky Nejsvětější Trojice a
Nanebevzetí Panny Marie.