Výlety za duchovním odkazem – poutní cesty a trasy v Čechách a na Moravě

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Několik kilometrů od Českého Krumlova stojí na ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Vltavou, půvabný cisterciácký klášter, jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Místo vyzařuje zvláštní poklidnou atmosféru, tolik odlišnou od hektického tempa dnešního světa.

Severně od Netolic v okrese Strakonice se nachází Lomec, který je řazen mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách. Poutní kostele Jména Panny Marie patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě.

Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Původně ženský klášter, založen na počátku 13. století, zanikl vymřením řeholnic. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století a knihovna s více než 20 000 svazky.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna v místech, kterým se dříve říkalo "Moravské Švýcarsko".

Sázavský klášter úzce spojený s životem a dílem poustevníka a patrona české země svatého Prokopa patří k nejpozoruhodnějším poutním i historicky a umělecky místům v Čechách. Přijďte i Vy a okuste atmosféru a krásu místa .

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Prohlédnete si zde historické interiéry s rozsáhlou knihovnu, součástí expozice je kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století.

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou.

V Předklášteří u Tišnova leží klášter Porta coeli, kde i dnes zde žije komunita sester cisterciaček. V areálu kláštera se nachází Podhorácké muzeum, ve kterém mohou návštěvníci zhlédnout několik stálých expozic.

Maria Rast am Stein, Maria Rast (česky Odpočinutí Panny Marie na kameni) je mariánské poutní místo nacházející se na severním úbočí Martínkovského vrchu jihozápadně od kláštera ve Vyšším Brodě.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Klášter Osek po rekonstrukci opět vítá návštěvníky. Klášter patří do Kongregace Nejčistšího srdce Panny Marie, v jejímž čele stojí cisterciácký klášter Sostrup v Dánsku. O chod kláštera se stará Kruh přátel kláštera Osek.

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad Krnovem, se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Mnoho návštěvníků sem každoročně přijíždí na pravidelné církevní poutě.

Na návsi v Kytíně stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, který představuje architektonicky i urbanisticky hodnotný příklad středověké zbarokizované sakrální architektury a je kulturní památkou. Kostel se studánkou také proslul jako poutní místo.

Nejstarší památkou Českých Budějovic je Dominikánský klášter s chrámem Obětování Panny Marie. Klášter byl vystavěn při zakládání města a stal součástí městského opevnění. Zajímavostí je, že jako stavební materiál zde byly použity kromě kamene také cihly.

Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci.

V příměstské části Tábora, v Klokotech, se nachází poutní areál s chrámem. Klokoty představují cíl oblíbených vycházek. Z Kotnova přes Holečkovy sady, pojmenované na počest významného spisovatele a překladatele Josefa Holečka (1853-1929), který v Táboře studoval, sem vede křížová cesta.

Vintířova stezka dlouhá 162 km vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Lze ji zdolat v devíti denních etapách.

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

V lesích jižně od Zlatých Hor se nachází obnovený poutní areál, zasvěcený Panně Marii Pomocné – Ochránkyni nenarozených (zvané jako Maria Hilf). Před druhou světovou válkou sem ročně přicházelo až sto tisíc poutníků, za komunistického režimu poutní místo pustlo a chátralo.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži. Křížová cesta bývá prvním turistickým výšlapem z Jiřetína směrem na vrchol Jedlové hory.

V Neratově v Orlických horách najdete unikátní kostel se skleněnou střechou. Víska Neratov byla založena koncem 15. století jako osada sklářů. Zanedlouho poté zde vyrostl jednoduchý dřevěný kostelík.

Původ poutního místa Svatý Kámen sahá až do první poloviny 16. století, kdy se objevily legendy, vážící se k balvanu, rozdělenému na dvě části, ležícímu nedaleko Rychnova nad Malší.

V jihozápadní části náměstí v Nepomuku stojí poutní chrám sv. Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě světcův rodný dům. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostelík sv. Jana Křtitele, který v roce 1734 ustoupil baroknímu chrámu slavného stavitele K. I. Dientzenhofera.

Jedním z významných poutních míst na Příbramsku je Maková hora u Smolotel s barokním kostelem sv. J. Křtitele a P. Marie Karmelské z 18. století. Okolím Smolotel a Makové hory vede naučná stezka, která seznamuje s místní přírodou i zajímavostmi.

Novou kulturní památkou na území Karlovarského kraje se v závěru roku 2020 stala poutní kaple Panny Marie nedaleko obce Lachovice na Toužimsku. Pozdně barokní kaplička, která nedávno prošla kompletní rekonstrukcí, se nachází na křižovatce polních cest asi dva kilometry východně od Lachovic.

Vzdělávací, konferenční a poutní dům se nachází v budově bývalého františkánského kláštera, který původně sloužil jako zázemí pro poutníky, přicházející do chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Poutní areál, chrám Panny Marie Pomocné a jezuitská rezidence jsou významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka.

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Jde o národní kulturní památku.

Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou stojí na místě gotického kostela z konce 15. století.

Pramen se nachází pod severním svahem hřebenu Pohoře v části zvané Stračka, vyvěrá zde z úbočí chutná a stále studená voda. Mezi lidmi je pramen znám jako pramen zázračné vody, který byl od nepaměti vyhledáván, a dodnes si k němu pro vodu jezdí lidé z širokého okolí.

Významný poutní areál v Hlubokých Mašůvkách najdete pouhých devět kilometrů od Jevišovic. Toto poutní místo vzniklo kolem zdejšího léčivého pramene, jehož zázračné účinky byly písemně zaznamenány už v době předbělohorské.

Kaple svaté Barbory, lidově zvaná Barborka, stojí na místě někdejšího raně gotického kostelíka zasvěcenému stejné patronce. Kaple sloužila především jako rodová hrobka pro majitele buchlovského panství, ale jsou zde pohřbeni také soudcové loveckého práva a poustevníci řádu sv. Františka.

Ostrov sv. Kiliána se nachází těsně před soutokem Vltavy a Sázavy v Davli, na říčním kilometru 81,8. Na jižní straně ostrova se ukrývají pozůstatky středověkého kláštera sv. Jana Křtitele zvaného Ostrovský klášter či klášter Ostrov.

Poutní stezka Via Sacra vede po jedinečných sakrálních stavebních památkách a uměleckých pokladech rozmístěných v Trojzemí – tedy na území České repunliky, Německa a Polska. Na české straně vede stezka do Mnichova Hradiště, Jablonného v Podještědí, Českého Dubu, Hejnic a Rumburku.

Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti.

Naučná stezka po památkách obce Svatý Jan pod Skalou vás dovede až do Sedlce ke Kapli sv. Ivana.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Kostel sv. Klimenta vznikl podle archeologického výzkumu v 1. polovině 12. století. Je dochován v původní podobě, výjimečný je především nástěnnými malbami z poslední třetiny 12. století, zachycujícími mj. zobrazení legendy ze života sv. Klimenta.

Raně barokní baziliku Nanebevzetí Panny Marie postavil na začátku 17. století italský stavitel Giaccomo de Vaccani, na úpravách se podíleli A. Leuther a K. I. Dientzenhofer. Uvnitř kostela je uchováváno Palladium země české – pozlacený reliéf Madony staroboleslavské.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

V Dubu nad Moravou, jen 10 km jižně od Olomouce, byl v polovině 18. století vybudován areál, jehož dominantou je poutní kostel Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi.

Na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně se nachází klášter františkánů Čtrnácti svatých pomocníků. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky ČR.

Cisterscapes jsou evropské Cisterciácké stezky propojující cisterciácké kláštery napříč Evropou. Na našem území se nachází tři z nich. Pojďte objevit fascinující kus evropské kulturní historie na Cisterciácké cestě!

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Nejvyšším vrcholem Pelhřimovska je vrch Křemešník (765 m), který leží asi 9 km jihovýchodně od Pelhřimova v Českomoravské vrchovině. Ve vrcholových partiích byla vyhlášena v roce 1985 přírodní rezervace Křemešník.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

V prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel.

Kostel se nachází v kruhové návsi obce. Jedná se o pozdně gotický trojlodní kostel z období 1480-1496. Uvnitř kostela ve Studniční kapli spatříte zachovalou studnu s renesanční obrubní. Na věži je dochován velmi starý zvon z roku 1480, v interiérech pak velmi bohatý barokní a rokokový inventář.

Mezi poutními místy Příbramí v Čechách, St.Wolfgangem v Solné komoře a Weltenburgem na Dunaji byla zřízena poutní cesta, která je velmi pestrá a lehce schůdná. Prochází půvabnými kraji Čech, Bavorska a Solnohradska.

V klášteře Nový Dvůr na Toužimsku žijí mniši, kteří se věnují nejen modlitbám, ale chovají i ovce, hospodaří v lese a vyrábí výbornou horčici a další výrobky, které pocházejí z mateřského kláštera Sept-Fons ve Francii, kde mniši sídlí již od 12. století.

Nedaleko Sokolova se nachází velice půvabné místo. Dostalo název Chlum Svaté Maří a je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé České republice. Jedná se o areál a komplex budov bývalého kláštera, k němuž se přidružil kostel svaté Maří Magdalény.

Křížovou cestu u Blažejského rybníka tvoří 12 hrubě opracovaných trachytových kamenů umístěných kolem ruiny poutního kostela.

Asi 10 km od Zlína leží malá obec Štípa, která je poutním místem s mariánskou soškou. Milostná socha Panny Marie s Ježíškem, stojící na hlavním oltáři v poutním kostele zasvěceném Narození Panny Marie, patří mezi nejstarší mariánské sochy na Moravě.

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka v Českém Dubu nabízí ke zhlédnutí nedávno objevené a postupně prozkoumávané a rekonstruované podzemí. Prostory johanitského kláštera s kaplí sv. Jana Křtitele tvoří samostatnou expozici Podještědského muzea.

Z kláštera premonstrátů v Teplé se můžete vydat do Skoků, místa, kde stojí jeden z nejslavnějších mariánských poutních kostelů Navštívení Panny Marie. Po obnovené poutní trase dlouhé 68 kilometrů dojdete do zvláštního místa, kde se čas zastavil.

Asi 8 kilometrů jižně od Zelené Hory ve Žďáře nad Sázavou se nachází Obyčtov, starobylé mariánské poutní místo. Chrám ve tvaru želvy vznikl posmrtně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, řečeného Aichla, za ideové spolupráce opata Václava Vejmluvy.

Olivetská hora se nachází v Jizerských horách nedaleko vodní nádrže Bedřichov. Z vrcholu, na který vede modrá turistická značka, je nádherný výhled do okolní krajiny. Pojmenována je podle obrázku s biblickou Olivetskou horou, který zde kdysi někdo pověsil na jeden ze stromů.

Půvabné poutní místo se zázračným pramenem, křížovou cestou, kaplí, kostelem a Loretou se nachází na kraji lesa nedaleko Nového Hrádku a patří do obce Bohdašín a farnosti Slavoňov. Původ tohoto poutního místa sahá jistě do dávné minulosti, neboť jméno Rokole je prastarý tvar slova "rokle".

V Novohradských horách najdete na jihozápadním svahu dominantu lokality, poutní kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě u Nových Hradů, která je viditelná za jasného počasí až z Budějovicka či Třeboňska. Místní prostředí je vyhledávané pro svůj klid i přírodní scenérie.

Barokní chrám Panny Marie Bolestné ve Sloupě, který je významným poutním místem oblasti Moravského krasu, patří k významným architektonickým památkám oblasti. Stavěn byl v letech 1751 – 1754 boskovickým stavitelem Vavřincem Mertou podle projektu italského architekta M. A. Canevalle.

Hejnice, ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi, má staletou poutní tradici. Tato obec bývá navštěvovaná především díky baroknímu kostelu, bazilice minor Navštívení Panny Marie, stojící na místě starého poutního místa, kterému se přezdívá český Mariazell.

Ve Skocích nedaleko Žlutic bývalo jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách, proslavené stejně jako dodnes známé Lurdy zázračnými uzdraveními, a zdejší "panenkou skákavou", Pannou Marií Skokovskou.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné byl vystavěn na jižním okraji města v novorománském slohu v letech 1850 – 1867 podle plánů domácího zednického mistra Jana Buchingra pro velké množství poutníků, kteří přicházeli do Kašperských Hor každoročně na pouť 5. srpna.