Vilu nechal v roce 1920 postavit Viktor Konrad, ředitel důlního podniku v Poříčí. V roce 1923 ji od něho získal židovský podnikatel Josef Kohn, který si nechal změnit příjmení na Kende. Prvorepublikový rodinný dům je od roku 2023 kulturní památkou.
Kulturní památka
Kendeho vila je cenná díky zachovalému
honosnému interiéru, kde se zastavil čas, ale má i svůj příběh. Před 2. světovou válkou patřila významné židovské rodině, jejíž členové skončili v
koncentračních táborech. Ironií osudu je, že tam poté nacisté zřídili sídlo
bezpečnostní služby Sicherheitspolizei SD a následně též
Kriminalpolizei, která ve sklepení domu zřídila též tři vazební cely, dodnes patrné. Holokaust přežil pouze nejstarší syn, těžce fyzicky postižený
hudební skladatel Rudolf Kende, který tam po druhé světové válce krátký čas bydlel.
Město
České Budějovice vilu zakoupilo v roce 2023 s primárním cílem
zachránit tuto
cennou budovu, dát ji důstojnou náplň a
otevřít ji lidem. To se podařilo ve spojení s jihočeskou pobočkou neziskové organizace
Post Bellum, která spravuje třetí největší archiv orální historie na světě – tzv.
Paměť národa. Více než stoletá stavba v Otakarově ulici se také postupně opravuje.
Z historie vily:
V roce
1920 ji nechal postavit
továrník Viktor Konrad, k tomu se zřejmě váží iniciály na vstupním průčelí a ve štukovém vlysu v salonu (VK Viktor Konrad, HK Henriette Tambosi, jeho budoucí manželka). Stavbu provedl českobudějovický stavitel
Josef Hauptvogl, architekt projektu zatím není znám. Jako další vlastník vily již v roce
1924 figuruje
Josef Kende. Kendeho vila z roku 1920 je hodnotným příkladem obytného domu, který v sobě kombinuje rezidenční a reprezentativní funkci.