Pod vrstvou hlíny a odpadků se až do jara 2020 skrývala poměrně dobře zachovalá cihlová topeniště bývalé vápenné pece. V současné době jsou částečně odkryta a pracuje se na jejich zpřístupnění.
Od roku 2019 probíhá
revitalizace tzv. Koněpruské vápenice, technické památky, která leží na žlutě značené trase od
Koněpruských jeskyní k
Axamitově bráně. Z vlastní iniciativy ji provádí Komunitní centrum Koněprusy a Bítov, které se muselo vypořádat například s vyčištěním místa, které bylo
od druhé světové války zaneseno skládkou a bujnou vegetací takovým způsobem, že místní vůbec o památce nevěděli. Paradoxně však nahromaděné
vrstvy odpadků vápenici zachránily od zborcení. Uvnitř památky se díky nim zachovaly i topeniště původních dvou šachet.
Na místě
postupně vzniká expozice a odpočinkové místo, kde si výletníci budou moci pozůstatky památky prohlédnout, a zároveň si odpočinout.
Z historie vápenice
Vápenná pec je názornou ukázkou historie
těžby a zpracování vápence v tomto kraji. První zmínka o ní se datuje kolem roku
1840. Jedná se o kamennou stavbu obdélníkového půdorysu o rozměrech cca.
9 x 5 metrů a výšce přední stěny cca. 3 m, opatřenou na čelní stěně dvěma zaklenutými vstupy vedoucími do dvou mírně trychtýřovitých a vzájemně propojených kruhových pracovních šachet o průměru cca. 3,8 metrů. Svou jižní
stěnou částečně zapuštěnou do svahu z důvodu lepší tepelné izolace a také kvůli lepší přístupnosti, protože vápenec se do takové pece ukládal shora.
Pec patrně přestala sloužit svému účelu již dávno před rokem 1870, neboť v pozdějších letech již o ní údajně nejsou žádné zmínky v zápisech z jednání obecního zastupitelstva obce Koněprusy, což by u pece funkční a provozované nepochybně byly.
Provoz pece patrně
souvisel s existencí malého bezejmenného stěnového lomu na severním svahu
Zlatého koně, vzdáleného od ní jen asi 200 metrů.