Historii obce můžeme sledovat už od 16. století, kdy se v písemných dokladech objevuje zmínka o sirnatém prameni zvaném lidově smraďoch právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku.
První lázeňskou budovou s pěti lázeňskými kabinami a 22 pokoji postavili v roce 1803
u sirnatého pramene na místě dnešních Starých Lázní sedláci z nedaleké Nové Vsi.
Roku 1837 lázně koupil majitel okolního panství
kníže Konstantin z Löwensteinu, po kterém dnes nesou svoje jméno (do roku 1900 se nazývaly Nová Ves – Lázně). V této době se zde s velkým úspěchem léčila padoucnice pomocí slatinných zábalů z místních zdrojů. Roku 1872 prodává rod Löwensteinů lázně plzeňské společnosti, kterou vede JUDr. Pankraz.
O tři roky později uprostřed nově založeného parku 2 km od původních lázní byla ukončena výstavba nové lázeňské budovy,
dnešního lázeňského domu Prusík. Proti ní, na malém návrší, byla vystavěna kaple Panny Marie Lourdské a na obvodu lázeňského parku začala vyrůstat nová obec.
Prusíkův pramen je minerální uhličitá voda s nepatrným sirovodikovým pachem o teplotě 9,9°C jímaná v pavilonu v lazeňském parku v Konstantinových Lázních.
Pět léčivých minerálních pramenů, které byly od roku 1874 jímány v místě dnešního
Prusíkova pitného pavilónu, bylo pojmenováno
Karlův, Žofiin, Františkův, Giselin a Skalní. Jejich složení bylo obdobné, jako má dnešní pramen.
V
Konstantinových Lázních se v té době léčili především nemocní s padoucnicí, revmatismem a s chorobami oběhového a trávicího ústrojí. Podávaly se sirné a uhličité koupele spojené s
pitnou kúrou a slatinné zábaly.
Prozkoumejte historii a léčebné procedury v Konstantinových Lázních, včetně Prusíkova pramene a působení minerálních vod.
Název 'Smraďoch' odkazuje na vysoký obsah sirovodíku ve vodě pramene, který je spojen s charakteristickým zapáchajícím zápachem.
Kníže Konstantin z Löwensteinu byl majitelem okolního panství a v roce 1837 koupil lázně, po kterém lázně dnes nesou jméno Konstantinovy Lázně.
V Konstantinových Lázních se podávaly sirné a uhličité koupele, pitná kúra a slatinné zábaly.
V té době se zde léčili pacienti s padoucnicí, revmatismem a chorobami oběhového a trávicího ústrojí.
Prusíkův pramen je minerální uhličitá voda s nepatrným sirovodíkovým pachem, jehož teplota činí 9,9°C a je přístupný v pitném pavilonu v lázeňském parku.
Hlavními léčebnými metodami byly slatinné zábaly, které se používaly především pro léčbu padoucnice s velkým úspěchem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.