Tradice: Abeceda pramenů našich lázní – nejteplejší, nejchutnější i rarity

Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Největší rozkvět zažily lázně za Heinricha Mattoniho.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Zajímavou součástí obce Rudník v Krkonoších je lokalita zvaná Lázně Fořt. I dnes se zde můžete napít z minerálního pramene, který má léčivé účinky.

Lázeňská kolonáda v Luhačovicích, někdy také nazývaná jako Velká kolonáda, byla vybudována po 2. světové válce podle plánů architekta Oskara Pořísky.

V náchodské čtvrti Běloves postupně dochází k rekonstrukci bývalých lázní. V dubnu 2024 byl obnoven pramen minerální vody Ida. První zmínky o pramenu sahají až do 14. století. Voda z pramene byla ve zdejších lázních využívána a stáčena do lahví.

Vydejte se s námi na cestu k pramenům – těm minerálním, ale také ke zdrojnicím říček a řek. Na území České republiky jich nalezneme obrovské množství, známých i neznámých. Možná nebudete prvními objeviteli jednotlivých zřídel, přesto můžete zažít dobrodružství při jejich hledání. Vydejte se s námi za léčivou bublající vodou anebo podél zurčících toků díky některému z následujících tipů.

Minerální pramen, někdy nazývaný Pramen století, se nachází uprostřed obce Doubrava u Aše, téměř na hranici s Německem. Voda ze zdejšího pramene má stejného složení, jako Zelený pramen v sousedním německém lázeňském městečku Bad Elster.

Lázně Slatinice jsou léčebné lázně s přírodním pramenem středně mineralizované vody s obsahem sirovodíku, blahodárně působící na kloubní chrupavku. Léčí se zde mnohé druhy pooperačních stavů, v nabídce jsou různé vodní procedury a relaxační pobyty.

Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a nejnavštěvovanější lázně Moravy s více než 300 let trvající lázeňskou tradicí. Luhačovice jsou pravým místem k celoroční relaxaci a aktivnímu odpočinku s pestrými možnostmi kulturního i sportovního vyžití.

Priessnitzovy lázně Jeseník jsou vhodné nejen pro léčbu nemocných, ale nabízejí výtečné zázemí také pro preventivní a relaxační pobyty. Právě zde můžete podstoupit jednu z nejmodernějších metod světového zdravotnictví – computerovou kineziologii.

Pramen Sadka najdete v Prokopově ulici v obci Sadská nedaleko Nymburka. V Sadské vyvěrá alkalicko – zemitá kyselka o teplotě 11°C, jejíž složení je podobné jako u zřídel v Poděbradech. Okus tuto vodu můžete jen dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin.

Císařský pramen je nejznámější a nejvydatnější pramen Národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o nejteplejší ze studených minerálek Chebského trojúhelníku. Voda je jímána vrtem, hlubokým kolem 10 m, chuťově výborná, ale k transportu nevhodná.

Nejznámějším luhačovickým pramenem je Vincentka. Vděčí za to především tomu, že byl až do roku 1991 jediným místním pramenem, který se plnil do lahví. Vyvěrá za kolonádou, kde je jímán v osmimetrové studni.

Centrem lázeňského života byly vždy kolonády. Hlavní kolonáda Mariánských Lázní je novobarokní stavba z let 1888-1889, která se stala dominantou lázeňské promenády.

Historii obce můžeme sledovat už od 16. století, kdy se v písemných dokladech objevuje zmínka o sirnatém prameni zvaném lidově smraďoch právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku.

Minerální pramen Evženie (Evženka) byl nalezen roku 1883 a o několik let později byl vyhlášen léčivým pramenem. Pramen je jemně perlivý a příjemně studený.

Sedmikilometrová stezka vede kolem léčebných pramenů Lázní Jeseník a seznámíte se na ní nejen o historii Jeseníku a lázních, ale také o tvrdém životě Vincenze Priessnitze, který zde roku 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí vyvěrá ze země okolo 80 pramenů.

Kolonády v Karlových Varech byly budovány za účelem spojení pití vody přímo u pramene s klidnými procházkami. Slouží také jako ochrana před nepříznivým počasím. Největší kolonáda Karlových Varů v sobě ukrývá pět minerálních pramenů. Nově zd ebyla otevřena také horní terasa.

V příjemné typické středočeské krajině na soutoku Labe a Jizery 25 km severovýchodně od Prahy byly v roce 1868 panem Janem Králíkem založeny lázně.

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

V Lounech se vyskytují přírodní i umělé vývěry podzemních minerálních a léčivých vod. Na území města je historicky doloženo používání pramenů Mikulášovky a Jánovky. V jižní části města, na návrší U Spravedlnosti, byl navrtán významný zdroj alkalické kyselky – pramen Luna.

Pramen dnes pojmenovaný Vita vznikl v roce 2022 v místě původního pramene z roku 1901 zvaného Annamariánský nebo také Lví. Svým složením je vrt Vita v Česku ojedinělým zdrojem minerální vody a zřídelního plynu.

Karolinin pramen je pramen minerální vody v Mariánských Lázních. Má poměrně vyšší obsah hořčíku. Pavilon Karolinina pramene je volně přístupný v letním období.

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních, nazývané také jako Prameny lásky, vyvěrají ve třech vývěrech v prostoru mezi společenským domem Casino a Centrálními lázněmi. Svůj název získaly podle opata Ambrože, který usiloval o zpřístupnění zdejších pramenů nemocným.

Rudolfův pramen vyvěrá v lukách v Úšovicích a byl známý jako pramen Luční. Voda z pramene Rudolf se užívá k pitné léčbě a na koupání. Ochutnat jej můžete v pavilonu Křížového pramene na kolonádě.

Za minerálními vodami se nemusíte vydávat jenom do vyhlášených českých lázní. Minerálku s vysokým obsahem prospěšných látek mají i v Novém Městě pod Smrkem na severu Čech. V lese poblíž města pramení Novoměstská Kyselka, která prý v minulosti uchránila novoměstské obyvatelstvo před morem.

Barochova studánka nebo také pramen nese jméno po jednom ze svých objevitelů. V polovině 80. let ji vybudovali František Baroch a Jindřich Horáček ze správy CHKO Slavkovský les.

Minerální voda Magnesia se čerpá z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Bečova nad Teplou.

Přírodní minerální voda Ondrášovka je jímána ze zdrojů v Sedmi Dvorech u Moravského Berouna v podzemním rezervoáru.

Minerální voda Šaratica, která je známa svými projímavými účinky, se stáčí už od roku 1896. Mimo tohoto místa se její hlavní zdroje nacházejí u Nesvačilky, Újezdu u Brna a Těšan.

Balbínův pramen se původně jmenoval Rašeliništní. Pramení totiž na okraji rašeliniště – asi kilometr západně od Mariánských Lázní.

Naučná stezka Siardův pramen se nachází v CHKO Slavkovský les u obce Mnichov. Zpřístupňuje přírodní a kulturní dědictví oblasti, proslulé především množstvím minerálních pramenů.

Tento pramen je zmiňován již ve 12. století a v 16. století byl považován za léčebný. V roce 1930 byl altán přestavěn na zděný pavilon, který zde stojí dodnes.

Dříve se jim říkalo také Melčské lázně a nachází se v lesích u řeky Moravice. V 19. století a v 1. polovině 20. století byly jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku. Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze.

Zaječická hořká je výtěžek z přírodního léčivého zdroje, minerální voda silně mineralizovaná pro léčebné využití pramenící v Českém středohoří u vsi Zaječice u Bečova.

U Plesné na Chebsku nový pramen s obsahem radonu, který je podle vědců nejradioaktivnější v Česku. V budoucnu by mohla voda sloužit k lázeňské léčbě. Z hlediska minerálních vod je to jeden z největších objevů za posledních několik let.

Léčivé prameny byly po minulá staletí využívány k lázeňství. Lázně zde založila abatyše starobrněnského kláštera v 18. století. Dnes jsou k vidění původní lázeňské budovy a vyvěrající prameny.

Minerální voda Ondrášovka pramení v malé obci Ondrášov, v podhůří Nízkého Jeseníku. Ondrášovka je známá od 13. století. Původně zde byly lázně, které po válce zanikly.

Empírovou kolonádu nechal postavil Heinrich K. Mattoni v době největšího rozmachu místních lázní.

Dva minerální prameny vyvěrají v parku Aloise Jiráska v Hronově, byly navrtány v roce 1943. Oba prameny maji alkalicko-železnatou vodu. Lidově se těmto minerálním vodám říká "Prdlavka". Původně zamýšlené minerální lázně ale nevznikly.

Termální pramen Žerotín se nachází v lázeňském parku v hloubce 1000 m. Jedná se o sirný teplý pramen, přírodní slabě mineralizovanou sirnou vodu. Jeho voda je čirá, bez barvy se sirovodíkovým pachem. Využívá se ke koupelím a jsou jím napájeny termální bazény.

Pramen Prokopského potoka, jehož tok provází turisty stezkou v Prokopském a Dalejském údolí, vytéká v městské části Praha 13 v oblasti starých Stodůlek, dnes označovaných jako Stodůlky – Západ za místní základní školou a obchodní akademií v ulici Kuncova.

Areál Vratislavické kyselky u Liberce je součástí společnosti Kitl od srpna 2018. Vrty byly po desítkách let chátrání obnoveny v rámci rekonstrukce celého areálu. Kyselka patří k vyhledávaným nejen jako lahodná, ale i nízkou mineralizací zdravotně velmi vhodná stolní voda.

Posvátná studánka na poutním místě u svaté Anny nedaleko Pohledu na Havlíčkobrodsku je zrekonstruovaná a od listopadu 2020 zde opět vyvěrá voda. Obec Pohled si nedávno nechala zpracovat laboratorní rozbory. Voda je skutečně čistá a opět stejně tak kvalitní, jako vždy bývala.

Minerální pramen je železitá kyselka známá od roku 1693. Původně vyvěrala z pařezu a v roce 1931 město Úterý pramen upravilo a postavilo nad ním dřevěný altán. Pramen pak pojmenovali po nejznámějším úterském rodákovi a zakladateli Mariánských Lázní Kašparu Reitenbergerovi.

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.

Pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.

Pramen minerální vody Výrovka se nachází nedaleko Kostelni Lhoty. Jedná se o nedávno zrekonstruované zřídlo, chemicky velmi podobné Svatojosefskému prameni v Kersku. Leží těsně u cyklotrasy 0124 z Kostelní Lhoty do Hořátev.

Pramen Eliška byl navrtán roku 1910. Naleznete ho tryskat z měděné vázy do skleněné půlkoule, která je zakrytá secesní kovovou stříškou nesenou na sloupcích. Celá konstrukce je ozdobená různými motivy z říše rostlin, volutami a štítky.

Dnes oblíbený minerální pramen byl vyvrtán roku 1903 na pokyn proutkaře Bülowa z Bothkampu v hloubce neuvěřitelných 96,7 m. Proud body byl tak mocný, že vytryskl do výšky prvního patra poděbradského zámku.

Svatojosefský pramen se nachází v obci Kersko, známé z románu Bohumila Hrabala. Vyhlouben byl v roce 1934, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1985, kdy byl pramen navrtán až do hloubky 81 m. Minerální vodě z něj se mezi místními říká „Kerka“.

Minerální pramen se nachází na cyklostezce 2286 v Přírodním parku Smrčiny. Kyselka je známá od 17. století, do roku 1945 bývala u pramene i stáčírna. Dnes slouží příchozím k čerpání minerální vody pumpa.

Klidné a malebné prostředí Sirnatých lázní v centru Moravského Slovácka, výborné účinky lázeňských i relaxačních procedur, procházky lázeňským parkem, výlety do okolí či posezení v některém ze stovek vinných sklípků této vinařské oblasti, to vše přispěje k regeneraci těla i psychiky.

Lesopark se nachází na jihozápadě města a je součástí Lázní Bílina.

Jméno Deštné v jižních Čechách rozšířila radioaktivní minerální voda zvaná "Deštěnka", u jejíhož pramene byly založeny lázně, v minulosti hojně navštěvované.

Léčivé prameny v Luhačovicích se rozdělují do dvou skupin. První skupina slouží k pitné kúře, druhá skupina se užívá pro balneologické účely. Vodu z pramene svatého Josefa můžete ochutnat poblíž luhačovického kostela Svaté rodiny.

Nejstarší zachycený minerální pramen na území Mariánských Lázní je Ferdinandův pramen, který má sedm vývěrů. Pro pitnou léčbu se užívá Ferdinand I. a stáčí se do lahví jako výtečná stolní voda Excelsior. Vývěry se nacházejí v kolonádě Ferdinandova pramene, v nádherném parku.

Částí města Šternberka je obec Těšíkov. V blízkosti této obce se nachází prameniště minerální vody, tzv. Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka.

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Největší moravské lázně, proslavené nádhernou architekturou Dušana Jurkoviče, mají o další léčivý minerální pramen navíc.

Léčebné lázně Lázně Kynžvart moderní lázeňské zařízení nacházející se v Karlovarském kraji na jihozápadním svahu Slavkovského lesa v samém cípu západních Čech. Léčba zde je založena na dlouhodobě ověřených léčebných účincích zdejších zcela ojedinělých klimatických podmínek.

Janské Lázně leží v oblasti Krkonošského národního parku, v nadmořské výšce 670 m n. m. Lázně nejsou jen lázněmi v pravém slova smyslu, ale současně i významným rekreačním, turistickým a sportovním centrem Krkonoš ve všech čtyřech ročních obdobích.

Svěřit se teplickým pramenům znamená ponořit se do vody, která 18 000 let strávila ve vulkanickém podloží. Takový zážitek přináší pobyt v Lázních Teplice v Čechách. Když se spojí účinky termální vodoléčby a odborné péče i chronické obtíže mizí, z Teplic si lidé odvážejí novou pohybovou kondici.

Léčivá síla přírody nabízí řadu pokladů. Jeden z nich používáme denně, a přesto o něm víme jen málo: minerálky. Pestrost našich zdrojů přírodních minerálních a pramenitých vod je výjimečná v mnoha ohledech, a Česká republika je skutečným královstvím minerálních vod.

Lázně Velichovky 1897 se specializují zejména na léčbu a rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového aparátu. Jedinečný zdroj slatiny, moderní lázeňská péče, klidné prostředí, rodinná atmosféra, to je zaručená kvalita pro vaši rehabilitaci a odpočinek.

Historie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381.

Lázeňský areál Bílina je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras. Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou.

Minerální voda Vincentka z Luhačovic je mimořádně účinná a pomáhá u řady nemocí. Dlouho bylo záhadou, proč je vlastně tak účinná, když minerálních vod s příznivým složením je celá řada a je tu i mořská voda a tisíce přípravků s jejím obsahem. Tajemstvím je, že právě u Vincentky se sešly všechny šťastné náhody a její léčivé i preventivní účinky prověřila staletí.

Slabě termální (cca 20°C) minerální pramen s vysokým obsahem rozpuštěných látek (zejména oxidu uhličitého). Nachází se nedaleko zaniklých lázní u Jelínků, kde v srpnu roku 1861 pobývala Božena Němcová. Voda po otočení kohoutkem vytéká sama.

Pavilony lázeňských domů v Lázních Libverda byly postaveny na konci 18. století v klasicistním a empírovém stylu. Lázně Libverda dále krášlí dvoukřídlá kolonáda a klasicistní zámeček, který je ozdoben Clam-Gallasovský erbem.

Grünská kyselka se nachází nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Příchozí se mohou osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem. Poblíž je vrt, ze kterého se jímá minerální voda prodávající se pod označením Magnesia.

V blízkosti Lázeňského divadla v Luhačovicích vyvěrá Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya a používá se k pitné léčbě.

Sadová kolonáda, od vídeňských architektů Fellnera a Helmera, sloužila na konci 19. století jako promenáda Blanenského pavilonu. Pavilon byl sice v šedesátých letech 20. století zbourán, ale litinová kolonáda, naštěstí stojí dodnes.

Historická budova sokolovny, původně Lázeňské dvorany, se od listopadu 2018 proměnila v česko-polské centrum lázeňství. Trvalá expozice představuje bohatou historii lázeňského regionu i s dobovými artefakty.

K nejstarším luhačovickým minerálním pramenům, známým již před rokem 1770, patří Aloiska. Aloiska se využívá k pitné léčbě i k inhalacím, ordinuje se při onemocnění zažívacích orgánů. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků.

Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. V interiéru kolonády naleznete tři minerální prameny – Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.