Nejvýznamnější gotickou památkou Opavy je kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný na konci 14. století řádem německých rytířů ve stylu slezské cihlové gotiky.
Se svou mohutnou
příkrou střechou a dvěmi věžemi, jednu s barokní laternou a druhou nedokončenou s cimbuřím, tvoří zdaleka viditelnou dominantu
města. Jedná se o ukázku
severoněmecké gotiky pálených cihel, kde je patrný vliv Wroclavi. První zmínka o kostele pochází z roku 1216. Dnešní proboštský kostel vznikl ve 14. století. Po požáru v roce 1689 prošel interiér chrámu barokní přestavbou.
Na sochařské výzdobě interiéru se podílel moravský sochař
Jan Schubert, na obrazové
Ignac Raab, F. I. Leichert a opavský malíř
Ignác Günther. Za zmínku stojí také epitaf pro Karla Lichtenštejnského z roku 1767 od J. G.Lehnerta z Řezna. Od roku 1996 je chám
konkatedrálou nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství. Věž kostela měří
66 metrů.
Poznejte gotickou perlu Opavy, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který oslní svou historií, architekturou a uměleckou výzdobou.
Stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena na konci 14. století.
Kostel je postaven ve stylu slezské cihlové gotiky, což je ukázka severoněmecké gotiky pálených cihel s vlivem z Wroclavi.
Kostel má dvě věže, jedna s barokní laternou a druhá nedokončená s cimbuřím.
Po požáru v roce 1689 prošel interiér kostela barokní přestavbou.
Na sochařské výzdobě interiéru se podílel moravský sochař Jan Schubert.
Na obrazové výzdobě kostela pracovali Ignac Raab, F. I. Leichert a opavský malíř Ignác Günther.
Epitaf pro Karla Lichtenštejnského z roku 1767 od J. G. Lehnerta z Řezna je důležitou součástí výzdoby kostela.
Věž kostela měří 66 metrů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.