Kostel Narození Panny Marie v Mnichovicích

Roku 1134 sázavští mniši v místech pohanské osady založili ves Mnichovice, která se původně jmenovala Mnichovicí. V Kosmově kronice nacházíme, že v roce 1140 sázavský opat Silvestr "ve vsi zvané Mnichovice vybudoval baziliku ke cti svatého Michaela a všech ctností nebeských“. Z této doby je pověst o klášteře v Mnichovicích. Nyní již žádné pozůstatky této stavby vidět nejsou, ale do poloviny minulého století zde byly patrné zbytky rozlehlé budovy, které pan Frič použil na stavbu stodoly. Sázavští mniši zde pořádali trhy – proto jsou také Mnichovice často nazývány "tržní městečko kláštera svatého Prokopa" – a zakládali rybníky  v Kolodějích a "Slepovy rybníky" v Jidaškách, které existovaly až do konce 18. stol.
Mnichovice nabývaly na významu a románský kostel brzy svou velikostí nevyhovoval, tak byl kolem roku 1330 přestaven na kostel gotický, zasvěcený Narození Panny Marie. U kostela byla postavena fara se stálým knězem. Na věži byly tři velké zvony – Jan, Burian a Hodinář, jeden menší zvon a hodiny.
23. srpna 1746 vypukl v Mnichovicích požár. Popelem lehlo přes 20 domů a kostel. Na základy byl postaven nový kostel. Vysvěcen byl 8. září 1754 pražským biskupem Antonínem Vokounem. Je to jednolodní kostel ve stylu selského baroka s kulatým presbytářem, který je pozůstatkem dřívějšího gotického kostela. Dalším pozůstatkem je podpěrný systém za hlavním oltářem. Ke kostelu jsou připojeny dvě postranní kaple, epištolní je zacloněna rozlehlým štítem.     
Hlavní průčelí zdobí volutový štít s bohatým římsovím. Zde je hlavní vchod do kostela. Nad ním je znak knížecího rodu Khevenhüller-Metsch z Komorního Hrádku, jímž byl kostel patronátně ošetřován.          
Průčelí, vedoucí na náměstí, je velice zdobné s rozložitým štítem a vytváří zdánlivě hlavní průčelí. Uprostřed je zazděný výklenek, který je pozůstatkem původního románského kostela. Nad výklenkem jsou sluneční hodiny, které zde byly namalovány v době, kdy městečko nemělo peníze na zřízení mechanických hodin. Pod hlavním oltářem je krypta, která je také pozůstatkem původního gotického kostela, možná dokonce i bývalé baziliky.
 

Kazatelna kostela

Zajímavé a unikátní ztvárnění v podobě rozevřené velrybí tlamy od významného plzeňského řezbáře Lazara Widemanna. Vznikla pravděpodobně podle příběhu Jonáše, který byl starozákonní prorok a hlavní postava stejnojmenné biblické knihy Jonáš. Je známý především svým příběhem o útěku před Bohem. Aby nemusel uposlechnout Božího hlasu, který ho žádal, aby oznámil v asyrském hříšném Ninive blížící se Boží soud, uprchl na moře. Chtěl se odplavil do Taršíře, ale Bůh seslal na loď obrovskou bouři. Námořníci poznali, že je to vše kvůli Jonášovi, a proto ho hodili do moře, kde ho pak spolkla velká ryba. Po třech dnech ho ryba na Boží příkaz vyplivla zpět na souš. Jonáš šel do Ninive, kde kázal, že Bůh město zničí a nikdo nepřežije. Obyvatelé se začali kát a Bůh město nezničil. Jonášovi se nelíbilo, že jim Bůh odpustil, a ulehl pod strom, který ale posléze uschl. Jonáš si stěžoval Bohu a ten ho pokáral, že mu je líto jednoho stromu a celého města ne.