Kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě původního gotického kostela v letech. Byl postaven v 18. století podle plánů K. I. Dientzenhofera. Ten také navrhl dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.
Kostel je jednolodní, s bohatě
zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné
schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky.
K.I. Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu.
K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru
Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.
Z vnitřního vybavení je nejcennější
cínová křtitelnice z roku 1555. Pseudorenesanční hlavní oltář pochází z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu,
kazatelna má rokajovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905.
Poznejte Kostel sv. Jakuba Většího, barokní perlu s unikátním interiérem a historií, která sahá do 18. století.
Kostel byl postaven v 18. století.
Plány kostela navrhl K. I. Dientzenhofer.
Na průčelí se nachází bohaté zdobení a socha sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem.
Původní plán počítal se dvěma věžemi, ale postavena byla pouze jedna.
Věž byla značně poškozena při požáru Kostelce v roce 1831, poté byla snížena a provizorně zastřešena.
Mezi nejcennější prvky patří cínová křtitelnice z roku 1555 a pseudorenesanční hlavní oltář z roku 1906.
Plastiky sv. Václava a sv. Ludmily jsou dílem Břetislava Kafky.
Barokní styl je zastoupený sochařskými oltáři sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.