Za nejcennější třeboňské církevní stavby bývá označován kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny při klášteře augustiniánů. Pocházejí odtud oltářní obrazy od Mistra třeboňského a socha Třeboňské Madony, vynikající díla českého vrcholně gotického umění.
Kostel se připomíná v Třeboni po r. 1280. Po založení kláštera augustiánů v r. 1367 byl v místech starého farního chrámu postaven klášterní kostel sv. Jiljí, jehož zvláštností je dvojlodí, které zde bylo provedeno poprvé v českých zemích a ve vzácné výtvarné čistotě. Gotickou klenbu dvojlodí podpírají čtyři štíhlé sloupy stojící v podélné ose kostela.
Koncem 14 stol. byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od tzn. Mistra třeboňského oltáře a opukovou sochou Madony s děckem, jedním z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství. Od pol. 15. stol. zde vznikají nástěnné malby.
Při renovaci kostela byla Cometovou prací z r. 1607 věž opatřena trojnásobnou renesanční bání, kterou barvil a zlatil Třebechovský. Z pohromy, která postihla město v r. 1781, nejhůře vyšel klášterní kostel. Padající krov nad kněžištěm pobořil jeho původní gotickou klenbu. Kněžiště bylo zaklenuto barokní valenou klenbou, kostelní krov byl proti dřívějšku značně snížen. Dosavadní jehlancové zakončení věže bylo nahrazeno barokní bání. V letech 1897-1903 při generální opravě kláštera i chrámu byla uskutečněna regotizace věže kostela sv. Jiljí, při níž předchozí barokní báň nahradil tvrdý jehlan. Při této opravě byly také odkryty veškeré zabílené nástěnné malby.
Prozkoumejte historický kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny, klíčové dílo gotického umění v Třeboni, známé svými uměleckými díly a jedinečnou architekturou.
Kostel je významný díky své gotické architektuře a uměleckým dílům, jako jsou oltářní obrazy Mistra třeboňského a socha Třeboňské Madony.
Kostel se připomíná v Třeboni již po roce 1280.
V kostele jsou unikátní pro české země gotickité dvojlodí podpírané čtyřmi štíhlými sloupy.
V průběhu historie prošel kostel několika změnami, včetně renesanční přestavby věže, barokní rekonstrukce po poškození a regotizace věže na konci 19. století.
Regotizace zahrnovala nahrazení barokní báně tvrdým jehlanem a odkrytí zabílených nástěnných maleb.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.