Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).
Původní podobu kostela a jeho případné
přestavby nejsou známy. Snad vyhořel v první polovině 15. století, snad za husitských válek, a rekonstruován ze dřeva prý byl k roku 1452 ). Kolem kostela se rozkládal hřbitůvek a v blízkosti stála i fara. Celá tehdejší osada spolu s kostelem ležela v l
abském záplavovém území a proto ji často ohrožovaly povodně.
Jedna z největších
vodních katastrof v únoru r. 1784
zničila starý kostelík s farou a postiženo bylo i 72 obytných domů. Z původního kostela přečkala přírodní kalamitu asi pouze věž zvonice, vyzděná z opukových kvádrů.
Hned v létě po zničující povodni, roku 1784 , byl položen
základní kámen k výstavbě
nového chrámu za přítomnosti patronky kostela Marie Ludmily, kněžny z Lobkowicz. Po dokončené obnově kostela v r. 1785 v
pozdně barokním slohu, jak je známý doposud, jej později v r. 1930 jedenkrát restauroval architekt Jaroslav Major z Prahy.
Fara spolu s chrámem jsou
nejstarší budovy ve městě a představují významný historický komplex.
Poznávejte historii a architekturu kostela sv. Šimona a Judy ve Štětí, který je známý svým pozdně barokním stylem a historií spojenou s povodněmi a obnovou.
Původní kostel byl zničen v únoru roku 1784 chodem ledů.
Současný kostel sv. Šimona a Judy je postaven v pozdně barokním stylu.
Z původního kostela přečkala přírodní kalamitu asi pouze věž zvonice, která byla vyzděná z opukových kvádrů.
Při položení základního kamene nového kostela byla přítomna patronka kostela, Marie Ludmila, kněžna z Lobkowicz.
Kostel byl naposledy poškozen vodou v roce 2002.
Kostel byl restaurován architektem Jaroslavem Majorem z Prahy.
Povodeň z roku 1784 zničila starý kostel s farou a postiženo bylo i 72 obytných domů.
Fara spolu s chrámem jsou nejstarší budovy ve městě a tvoří významný historický komplex.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.