Štětí

Město Štětí leží v krajině Českého středohoří, která patří k nejstarší sídelní oblasti v Čechách. Archeologické nálezy dokazují, že úrodné Polabí bylo souvisle osídleno od mladší doby kamenné, neolitu, tedy již před 6 – 7 tisíci lety, kdy se na našem území nacházejí doklady zemědělství. Z té doby pocházejí nálezy sekeromlatů, broušených kamenných seker s otvorem pro topůrko, které byly objeveny při výstavbě papírny v 50. letech. Rozsáhlý tovární komplex leží v těsné blízkosti města.

Nejvýznamnější štětskou památkou je kostel sv. Šimona a Judy. Stál zde již ve 14. století, o jeho podobě však nejsou žádné zprávy. Roku 1784 byl při velké povodni zničen a o rok později zcela nově přestavěn. Uvnitř je vyzdoben freskami známého malíře Josefa Kramolina, umělecky vyřezávané lavice pocházejí z kostela sv. Františka v Praze. Na území Štětí najdete množství geologicky, botanicky i zoologicky zajímavých míst. Východně a severně od města se zdvihá svah, tvořený vápencovými usazeninami druhohorního mělkého moře. Tímto svahem začíná Dokeská pahorkatina. Na jeho hraně při cestě do Čakovic byla nedávno vyhlášena evropsky významná lokalita Přírodní památka Bílé stráně u Štětí. Blízko Radouně se nalézá přírodní památka Radouň, kde roste chráněný Vstavač vojenský. Východně od Stračí začínají rozsáhlé lesy, plné borůvčí a pískovcových skal, s hojností zvěře. Odtud, přes Brocno, Chcebuz, Újezd a Veselí vede západní hranice CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Sem patří například nedaleká jeskyně Mordloch, skalní útvar Sedm chlebů a reliéf Had a Netopýr u Radouně.

Krásný rozhled do kraje skýtá vrch Špičák (281 m) nad Štětím, který vznikl ve třetihorách. Z vrcholu je vidět nedaleký Říp, vápencový vrch Sovici, oblouk Českého středohoří, kopce Kokořínska, Liběchov a Mělník. Dozvědět se více o krajině, přírodě a historii Štětí lze na 21 zastaveních Naučné putování loupežníka Štětky.