Pseudobarokní kostel, zasvěcený sv. Václavu, patronu českého národa, býval původně školní kaplí v areálu škol postavených na počátku 20. století. Nachází na křižovatce ulice Vladimírova a ulice Pod Vilami. Uvnitř kostela návštěvníky překvapí neobvyklá výmalba.
Roku 1898 byly Nusle povýšeny na město a roku 1922 připojeny k velké
Praze. V roce 1903 město Nusle vyjmuto z farní příslušnosti k Michli a dostalo se mu samostatné duchovní správy. Farním kostelem se zde stala
kaple sv. Václava, která byla
součástí někdejší
měšťanské školy ve Svatoslavově ulici, vystavěné v roce 1901.
Nevelký objekt novobarokního kostela sv. Václava má
výraznou věž, jejíž střechu tvoří vysoký štíhlý osmiboký jehlan, zakončený hrotem s makovicí. Do horních částí věže je přístup z kůru po žebříku. Zvláštností nuselského kostela je
pozoruhodná výmalba světoznámého českého malíře
Jana Kristoforiho znázorňující
Kristovu smrt na kříži o 15. hodině odpolední v oblacích z roku
1998. Od téhož mistra pochází i 14 zastavení křížové cesty z roku 2000. Původní vnitřek kostela byl nahrazen v letech 1967 až 1968 novým interiérem podle návrhu Ing. arch. Jaroslava Čermáka.
K dalším zajímavostem patří také to, že zde mezi jinými dlouhá léta působil dnes již
legendární farář, papežský komoří, osobní arciděkan, monsignor
Alois Tylínek (1884-1965). Za nacistické okupace byl vězněn v
Terezíně a později v koncentračním táboře Dachau.
Dva zvony osazené ve věži byly za II. světové války, 24. března
1942,
zrekvírovány. Teprve koncem roku 1997 uctili nuselští farníci svátek sv. Václava vysvěcením a zavěšením nového 350 kg těžkého zvonu, který byl odlit v německém Pasově.