Kostel Všech svatých je cennou ukázkou vyspělé gotiky doby Václava IV., vykazující vlivy svatovítské huti. Obklopen jedním z nejstarších plzeňských hřbitovů s dochovaným souborem dobových náhrobků.
Kostel Všech svatých na Roudné je označován za "Matku
katedrály sv. Bartoloměje", postaven byl v románském slohu jako farní kostel. Z roku
1322 se dochovala první písemná zmínka o kostele. V roce 1380 byl svatostánek přestavěn ve vrcholně gotickém slohu. Za husitských válek byl značně poškozen, ale již roku 1460 znovu posvěcen. Další úprava proběhla v roce 1590, kdy byla zaklenuta loď kostela a provedeny
renesanční malby. Roku 1945 kostel zasáhly bomby, které zničily hlavní oltář. Po dvou letech se začalo s opravou kostela skupinou dobrovolných aktivistů, roku 1995 pak byl kostel slavnostně otevřen pro veřejnost. V současné době probíhá rovněž archeologický průzkum a obnova hřbitova.
Mezi uměleckými díly kostela patří renesanční malby z konce 16. století, skupina
Ukřižování ve vítězném oblouku, náhrobníky děvčete Beatrix de Buchet a náhrobek Jana Lemona. Na hlavním oltáři se nachází kopie tzv. františkánské madony,
nejstarší madony v Plzni. Vzácná obkročná klenba v dnešní sakristii.
Přilehlý hřbitov je označován za druhý plzeňský Slavín, odpočívá na něm
řada významných osobností naší historie. Na hřbitově se dochoval cenný soubor náhrobků a hrobek většinou z poslední čtvrtiny 19. století.
Podrobný průzkum architektury, historie a uměleckých děl Kostela Všech svatých na Roudné, včetně jeho gotické a renesanční úpravy.
Původně byl postaven v románském slohu, později přestavěn ve vrcholně gotickém slohu.
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1322.
Během husitských válek byl kostel značně poškozen.
Bomby zasáhly kostel v roce 1945 a zničily hlavní oltář.
Mezi uměleckými díly jsou renesanční malby, skupina Ukřižování, náhrobky a kopie františkánské madony.
Na hlavním oltáři se nachází kopie tzv. františkánské madony, která je nejstarší madonou v Plzni.
Na hřbitově odpočívá řada významných osobností české historie a je označován za druhý plzeňský Slavín.
V současné době probíhá archeologický průzkum a obnova hřbitova.
Renesanční malby v kostele pochází z konce 16. století a jsou jedním z uměleckých děl kostela.
Po opravě byl kostel slavnostně otevřen pro veřejnost v roce 1995.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.