Kulturní dům z přelomu 70. a 80. let 20. století, postavený kompletně podle projektu Karla Pragera, je výjimečné a trochu opomíjené architektonické dílo.
V historickém jádru městečka
Březnice stojí
Kulturní dům z přelomu 70. a 80. let 20. století, zachovaný téměř ve své původní podobě. Jedná se o dílo významného architekta
Karla Pragera, který se zde přiklonil k západní
brutalistní architektuře a modernismu. Prager ovšem tehdy nemohl své práce zpracovávat prostřednictvím Architektonické služby Českého fondu výtvarných umění a ani svá díla publikovat. Pod plány byli tedy podepsaní jeho spolupracovníci Jan Louda a Zbyšek Stýblo. Pod vlastním jménem Karla Pragera mohl být navržen pouze interiér.
I tak je ve vstupní hale osazena žulová pamětní deska s nápisem: Kulturní dům / Postaven městu Březnici / za pomoci občanů a závodů/ 1982-1984 / Projektant Ing. Arch. Karel Prager.
Kulturní dům je řešen jako sálový prostor s přidruženými prostorami ve dvou podlažích, využitými pro přísálí a klubovny. Stropy haly, sálu a přísálí jsou pojaty jako výrazné výtvarné prvky, stěny jsou obloženy různými odstíny textilních tapet, které dodaly tehdejší vlnařské závody n.p. Nová Včelnice. Hlavní sál je spojen posuvnými dřevěnými stěnami s přísálím v úrovni přízemí i s klubovnami v úrovni patra – balkonu. V tomto prostoru je velmi působivý rastrový podhled s různou výškovou úrovní a se zaoblenými bílými svítidly většího rozměru. Výtvarným doplňkem jsou zavěšené
plastiky ženských postav od sochaře
Olbrama Zoubka.
Objevte Kulturní dům Březnice, unikátní dílo Karla Pragera v srdci města, zachovávající brutalistní a modernistické prvky.
Architektem Kulturního domu Březnice je Karel Prager.
Kulturní dům pochází z přelomu 70. a 80. let 20. století.
Styl budovy odráží západní brutalistní architekturu a modernismus.
Ve vstupní hale je použita žula.
Hlavní sál je spojen posuvnými dřevěnými stěnami s přísálím a klubovnami, a obsahuje rastrový podhled s různými výškovými úrovněmi.
Stěny jsou obloženy různými odstíny textilních tapet.
Spolupracovníky byli Jan Louda a Zbyšek Stýblo.
Jsou zde zavěšené plastiky ženských postav od sochaře Olbrama Zoubka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.