Přírodní památka Kynžvartský kámen leží na žluté turistické trase vedoucí z železniční stanice Lázně Kynžvart po polní cestě k Pastevnímu rybníku a do města Kynžvartu. Osamělý žulový balvan dosahuje výšky zhruba 6 metrů a je porostlý mechorosty a lišejníky.
Kynžvartský kámen je asi
5 m vysoký blok homolovitého tvaru, jehož oblé stěny jsou zbrázděny výraznými žlábky (až 0,5 m hlubokými a 5-20 cm širokými), vzniklými mechanickou i chemickou agresivitou
stékající srážkové vody. Tento útvar je patrně produktem podpovrchového zvětrávání a představuje odolnější "jádra" horniny, která se na povrch dostala až po odnosu okolních zvětralin.
Kámen je
chráněný od roku 1997 protože se na něm postupným zvětráváním vyvinuli tzv.
pseudoškrapy. Termín škrapy pochází ze srbochorvatštiny a označuje
žlábkovité prohlubně na holém vápencovém povrchu v Dinárském krasu. Podobné prohlubně se vytvořily i na
kynžvartském žulovém kameni, a protože vypadají, jako škrapy na krasových horninách připojuje se k tomu ještě slovo pseudo. Pseudoškrapy
vznikají kombinací stékající vody, mechanickou erozí a chemickým zvětráváním.
Cesta ke kameni je
sjízdná jen na krosovém nebo horském kole. V první polovině prochází lesíkem, ve kterém je rozmístěno několik žulových kamenů. Ke Kynžvartskému kameni se dostanete, když
za Lučním rybníkem zahnete vpravo kolem informační tabulky a dále ještě asi 250 m po pěšině. Polní cesta pokračuje lesíkem na pole a
na kraji lesa napravo jsou
další žulové balvany. Na vrcholu jednoho z nich můžeme vidět další zajímavý jev –
skalní mísu. Dříve byla považovaná za lidský výtvor určený k pohanským obřadům tzv. obětní mísa. Dnes už je p
rokázán její přírodní původ a vznikají podobně jako škrapy.
Přírodní památka na trase z Lázně Kynžvart, známá žulovým kamenem s unikátními pseudoškrápy. Navštivte a objevte jeho krásy a historii.
Ke Kynžvartskému kameni se dostanete po žluté turistické trase z železniční stanice Lázně Kynžvart, dále po polní cestě k Pastevnímu rybníku a poté vpravo kolem informační tabulky a asi 250 m pěšinou.
Kynžvartský kámen je osamělý žulový balvan vysoký přibližně 5 metrů, oblé stěny má zbrázděné hlubokými žlábky a je porostlý mechorosty a lišejníky.
Kynžvartský kámen je chráněný od roku 1997 kvůli jeho unikátnímu vzhledu s pseudoškrápy, které vznikly kombinací stékající vody, mechanické eroze a chemického zvětrávání.
Pseudoškrapy jsou žlábkovité prohlubně na povrchu kamene, které vznikají stékající vodou, mechanickou erozí a chemickým zvětráváním a připomínají škrapy na krasových horninách.
Na cestě k Kynžvartskému kameni se nachází lesík s několika žulovými kameny a na vrcholu jednoho z nich je skalní mísa, která dříve byla považovaná za obětní mísa určenou k pohanským obřadům.
Na cestu k Kynžvartskému kameni je vhodné krosové nebo horské kolo.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.