Rodinná vila vznikla přestavbou klasicistního domu Ferdinanda Römhelda mezi lety 1871–1872. V letech 1953–2014 zde sídlila Oblastní galerie v Liberci. V současné době objekt prošel přestavbou, slavnostně se otevřel návštěvníkům 3. června 2023 a bude sloužit jako komunitní centrum.
Rodinná vila vznikla přestavbou
klasicistního domu Ferdinanda Römhelda mezi lety
1871–1872 v těsné blízkosti libereckého zámku. Přesněji řečeno šlo tehdy o přestavbu dvoupatrového klasicistního domu předchozího majitele, textilního odborníka Ferdinanda Römhelda, který pozemek u zámku získal darem od hraběte Clam-Gallase.
Palác Liebieg v Liberci
Autorem návrhu vily a patrně i realizace byl
Gustav Sachers z
Liberce. Vila se
zahradou a přidruženými stavbami –
kočárovnou,
vrátnicí, schodišťovou rampou s pergolou a kašnou, zahradním
altánem,
skleníkem a
lednicí byla zjevně inspirována severoitalskou renesancí. Jedná se o jeden z nejhonosnějších a stylově nejčistších objektů z období historismu ve městě. Pro své rozměry, architektonické řešení, výzdobu a také půdorysné uspořádání byla právem nazývána Liebiegovým palácem.
Když
Johann Liebieg mladší roku
1917 zemřel, připadl palác jeho dětem, ale ty jej již neužívaly a
pronajímaly jej k účelům překvapivě nereprezentativním, například jako základnu četnictvu. Po 2. světové válce byl palác zkonfiskován a začal sloužit jako výstavní prostor, sílo zde měla
Oblastní galerie, a to do roku 2014.
Rekonstrukce paláce na komunitní středisko
Rekonstrukce zachovala novorenesanční budově původní historickou podobu od fasád až po interiéry. Nejnáročnějším zásahem byla
rehabilitace přestropené zimní zahrady s dodatečně zazděnými okny. Do místnosti se vrátila prosklená vitrážová okna a někdejší oranžérie, která byla dodnes nepřístupná, se
změnila na budoucí kavárnu.
Jednou za rok na Dny památek bude možné
rozhlédnout se po městě ze střechy Liebiegova paláce. Vyhlídka na budově bývala již za dob Johanna Liebiega mladšího. Součástí proměny domu a jeho okolí byla také
rekonstrukce parku, kde rostou téměř 250 let staré stromy.
V honosném domě nachází zázemí různé spolky a organizace, které se věnují mládeži, seniorům, hendikepovaným a podobně. K dispozici jsou mimo jiné dva pohybové sály, sál pro 60 lidí, výtvarný ateliér, keramická dílna, Galerie Johann a další.
Původním majitelem klasicistního domu, z něhož vznikla rodinná vila, byl textilní odborník Ferdinand Römheld.
Návrh a realizaci přestavby vilы převzal Gustav Sachers z Liberce.
V areálu rodinné vily lze najít kočárovnu, vrátnici, schodišťovou rampu s pergolou a kašnou, zahradní altán, skleník a lednici.
Design Liebiegova paláce byl inspirován severoitalskou renesancí.
Po smrti Johanna Liebiega mladšího v roce 1917, palác připadl jeho dětem, které jej pronajímaly k různým účelům, včetně základny pro četnictvo. Po 2. světové válce byl palác zkonfiskován a sloužil jako výstavní prostor Oblastní galerie.
Nejnáročnějším zásahem při rekonstrukci paláce byla rehabilitace přestropené zimní zahrady s dodatečně zazděnými okny a návrat prosklených vitrážových oken.
Po rekonstrukci se oranžérie, která byla dříve nepřístupná, promění na kavárnu.
Jednou za rok na Dny památek bude možné prohlédnout Liebiegův palác a rozhlédnout se po městě z jeho střechy.
Po rekonstrukci slouží Liebiegův palác jako komunitní středisko s různými spolky a organizacemi zaměřenými na mládež, seniory a hendikepované.
Komunitní centrum v Liebiegově paláci nabízí mimo jiné dva pohybové sály, sál pro 60 lidí, výtvarný ateliér, keramickou dílnu a Galerii Johann.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.