Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 – 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel.
V roce 2015 prošla Maiselova synagoga rekonstukcí, cílem bylo vrátit vzhled synagogy do roku 1905. Restaurátoři při průzkumu zjistili, že stavba tehdy byla o dost
barevnější. Před rekonstrukcí byla synagoga monochromně bílá. Návštěvníky tak možná překvapí pestrost barev, jako třeba
zelená, okrová nebo červená. Změny dozná také
expozice, která bude nově koncipována v bočních lodích a střed synagogy zůstane volný. K dispozici zde bude dotyková obrazovka, která ukáže všem zájemcům
průlet uličkami Židovského města podle Langweilova modelu, tj. z první poloviny 19. století. Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci budou moci na
dotykových obrazovkách prolistovat
staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností.
Za 2. světové války shromáždili zde
nacisté kolem 6000 uměleckých předmětů z ostatních 153 českých a moravských synagog, z nichž
chtěli v Praze zřídit protižidovské muzeum. Sbírka byla r. 1950 předána
Židovskému muzeu v Praze.
Mordechai Maisel a jeho synagoga
Změnila se i funkce synagogy, která dosud sloužila pouze jako muzeum. Večer se tu budou konat
nejrůznější kulturní akce. Synagogu na pražském Josefově nechal postavit velmi
zámožný primas Mordechai Maisel a původně měla sloužit pouze soukromým účelům pro něj a jeho rodinu. Návrh stavby je dílem významného stavitele, který se jmenoval
Juda Coref de Herz. Původní budova velmi utrpěla při požáru roku 1689 a pak byla opravena v barokním slohu. Její barokní podobu potlačila zásadní
gotizující přestavba podle projektu
prof. A. Grotta v letech 1893 – 1905.
Mordechai Maisel byl
úspěšným obchodníkem a bankéřem, mezi jehož klienty patřilo mnoho českých šlechticů a členů panovnického rodu. Nakonec se stal
„dvorním Židem“ císaře Rudolfa II. Také na své náklady nechal v Židovském městě
vydláždit hlavní ulice, podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek. Za své služby získal od císaře
řadu privilegií (např. jízdu na koni, kterou měli ostatní židé zakázanou), mimo osobní standartu (která byla umístěna v jeho synagoze) také právo naložit se svým majetkem (který se odhadoval na
půl milionu zlatých) podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. Zemřel však bez dědice, proto po jeho smrti připadl celý jeho majetek císaři
Rudolfu II.
Stálé expozice v Maislově synagoze
V současnosti je v synagoze instalována
stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od 10. do 18. st. Spatříte zde listiny a dokumenty, část expozice se věnuje také staročeským glosám v raně středověkých hebrejských literárních památkách českého původu. Za zmínku stojí české
denáry z 10. a 11. století, o nichž se předpokládá, že se na jejich ražbě podíleli židovští mincmistři. Dále zde uvidíte předměty z pozůstalosti Mordechaje Maisela a v trezorové vitrině vzácné roucho a prapor mesianisty Šeloma Molcha ze 16. stol.
V Maiselově synagoze si prohlédnete stálou expozici
Židé v českých zemích, 10. – 18. století, která zapracovává nejnovější výsledky bádání a činí téma přitažlivějším novým uspořádáním, výběrem exponátů, a především zařazením audiovizuálních a interaktivních prvků.