Moravská zemská knihovna v Brně má univerzální knihovní fond, který je doplněný specializovanými fondy. Trvale uchovává konzervační fond a historický fond. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji a od roku 2009 byla uznána jako výzkumná organizace.
Knihovna má ve sbírkách přes 4 miliony knih. Od roku 1935 se stala příjemkyní povinného výtisku. Pořádá řadu akcí pro širokou veřejnost.
Historie Moravské zemské knihovny
Počátky Moravské zemské knihovny nejsou spojeny s žádnou z veřejných institucí, jako je tomu u většiny našich velkých knihoven, ale se
soukromou knihovnou Moravsko-slezské hospodářské společnosti pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy. Příruční knihovna byla součástí inventáře pravděpodobně už od vzniku tohoto spolku roku 1770, písemné doklady o vlastnictví knih máme však až z počátku 19. století.
Po zřízení
Františkova muzea roku 1817 se stala knihovna jeho součástí. Byla však nadále k dispozici pouze členům hospodářské společnosti, jako zřizovateli muzea. Přes dlouhodobé snahy o její otevření se Brňané dočkali
přeměny muzejní knihovny ve veřejnou, zásluhou Christiana d'Elverta až roku
1883. Tato změna jí také zajistila pravidelné finanční dotace od moravského zemského sněmu.
Roku
1900 došlo k převzetí zemskými úřady. Jako správkyně byla zemským sněmem zřízena
Moravská muzejní společnost, nástupnice zaniklé hospodářské společnosti. Muzejní knihovna začala vystupovat pod samostatným názvem
Zemská knihovna moravská a její vztah k museu se začal rozvolňovat. Roku 1907 získala po letech provizorií důstojné
prostory v Zemském domě (dnešní budova jihomoravského krajského úřadu) na dnešním Žerotínově náměstí. Čtenářům začala sloužit půjčovna, čítárna, v novostavbě našly místo i nové sklady a výstavní sál.
Roku 1923 přešla knihovna ze zemské správy do rukou státu a začala plnit funkci univerzitní knihovny pro nově zřízenou
Masarykovu univerzitu (1919). Knihovna se rozšiřovala pouze do sousední budovy přistavěné k původnímu zemskému domu, do tzv. Zemského domu – III na rohu dnešní Kounicovy ulice a Moravského náměstí. Útěchou pro knihovnu se nakonec po letech neúspěšných žádostí stalo přiznání
práva povinného výtisk roku 1935.
Pod společným názvem
Státní vědecká knihovna Brno byly roku
1958 sloučeny dosud samostatně působící Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna.
Roku 1993 byl přijat nový statut knihovny, která se vrátila k historickému názvu
Moravská zemská knihovna. Na přelomu století byl konečně realizován záměr z 30. let na stavbu nové budovy. Omezená kapacita studoven i velké množství mimobrněnských depozitářů zabraňovalo řádnému fungování knihovny. Ve veřejné soutěži zvítězil návrh firmy ONEX Praha, generálním dodavatel byl UNISTAV, a.s. Novostavba na Kounicově ulici, asi 1 km od původní budovy, byla otevřena
2. dubna 2001. Byly do ní umístěny nyní sloučené fondy Univerzitní, Pedagogické i Technické knihovny.
Moravská zemská knihovna v Brně, s rozsáhlými sbírkami přes 4 miliony knih, slouží vedle výzkumu také široké veřejnosti.
Moravská zemská knihovna byla uznána jako výzkumná organizace v roce 2009.
Ve sbírkách Moravské zemské knihovny je přes 4 miliony knih.
Moravská zemská knihovna uchovává konzervační fond a historický fond.
Moravská zemská knihovna získala právo povinného výtisku v roce 1935.
Moravská zemská knihovna pořádá řadu akcí pro širokou veřejnost a disponuje půjčovnou, čítárnou, novými sklady a výstavním sálem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.