Slivenecký lom na dekorační mramory je druhé nejdéle těžené ložisko této suroviny na světě, po italské Carraře. Na Slivenci se těží již od ranného středověku, najdete ho v chrámu svatého Víta, v Národním divadle, ale i v pražské dlažbě nebo metru.
Vápencový lom v levostranném bočním údolíčku
Radotínského údolí, najdete severně od
lomu Špička. Těžba typických červených devonských vápenců – tzv.
Sliveneckých mramorů – v těchto místech probíhala od roku 1160 až do roku 1923, a byla v rukou řádu křížovníků s červenou hvězdou. Během staletí docházelo k výkyvům těžby, ale jako
dekorační materiál byl stále nenahraditelný. Těžil se v barvách od šedé, přes vyhledávanou červenou až do nazelenalých odstínů.
Lom je v
některých částech dosud
aktivní,
jinde opuštěný. Na náhorní plošině severozápadně od něj rozlehlý fragment stepní vegetace s hojným výskytem kavylu (4,6 ha – největší na území
Prahy), chráněný jako
národní přírodní památka Cikánka I. V rokli, lemující lom i
skalní step na jihozápadě se nachází několik menších dávno opuštěných lůmků – zřejmě nejstarší dochované stopy těžby v této lokalitě.
Lomová stěna v severní části rokle, označovaná jako
lom Ve skále, odkrývá geologicky a paleontologicky významný
profil usazeninami spodního devonu (chráněn jako přírodní památka Cikánka II).