Národní technická knihovna představuje s více než jedním milionem svazků nejobsáhlejší pramen technické literatury v České republice. Architektonické řešení budovy se snoubí se soudobými trendy moderní architektury, designu, výtvarného umění a knihovnictví.
Monumentální unikátní budova Národní technické knihovny má výrazný a přitom jednoduchý půdorys ve tvaru sférického čtverce. Abstraktní obvodový plášť je dvouvrstvý – vnitřní
průhledné zasklení s černými rámy překrývá jednolitá, spojitá „záclona“ průsvitného profilovaného skla. Výsledný "nehmotný" dojem stavby podtrhuje zkreslený a rozmazaný
odraz okolních budov i oblohy. Na fasádě možná náhodného kolemjdoucího zaujmou
kvóty 263 a 21. Vypadají totiž, že je na křehce vyhlížející fasádě někdo zapomněl. Jde však o záměr – číslo 263 označuje obvod budovy, a 21 pak znamená její výšku.
Hravý a lidsky vstřícný interiér knihovny, v němž převažují
betonové povrchy a sklo, doplňuje kvalitní,
moderní mobiliář, intuitivní informační systém i půvabné centrální výtvarné dílo pokrývající ochozy atria – kresby Dana Perjovschiho. Návštěvník zde má k dispozici
nábytek na kterém se dá nejen studovat, ale jsou tu i místa, kde se mohou lidé pohodlně natáhnout. Objekt budovy má šest nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží. Nadzemní část jsou veřejně přístupné prostory. V podzemí je střed vyhrazen zázemí knihovny (sklady knih, technologie) a obvod podzemnímu parkovišti. V objektu jsou soustředěné
fondy NTK,
Ústřední knihovny ČVUT,
VŠCHT a
pobočky Městské knihovny pro
Prahu 6.
Ačkoli se jedná o soudobou architekturu, budova respektuje stávající historickou zástavbu a zároveň je
příkladem současné moderní architektury. Budova obdržela také cenu Klubu Za starou Prahu pro nejlepší novostavbu v historickém prostředí. V roce
2010 budova získala titul
Nejlepší stavba roku. Ten získala nejen svým vzhledem, ale také
ekologickým a ekonomickým řešením – budova totiž k vytápění a chlazení využívá technologie aktivace betonového jádra, kdy stropy slouží jako sálavé nebo chladící plochy. Využívá se tak akumulační schopnost konstrukce. Autory budovy jsou
architekti R. Brychta,
A. Halíř,
O. Hofmeister a
P. Lešek.
Národní technickou knihovnu
najdete mezi ulicemi Thákurova, Studentská, Technická a Flemingovo náměstí.
O stavbě knihovny
Národní technická knihovna: Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek, Václav Králíček, 2000–2009
Technická 6, č. p. 2710/XIX, Praha 6 – Dejvice
Na novou knihovnu byla roku 2000 vypsána soutěž, kterou vyhráli Roman Brychta, Adam Halíř a Petr Lešek, ve spolupráci s Václavem Králíčkem, později projekt dokončili v ateliéru Projektil architekti a do týmu přibyl Ondřej Hofmeister. Stavba započala na podzim roku 2006 a byla dokončena v prosinci 2008. Knihovna se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími stojí na půdorysu oválného čtverce a fasády tvoří kopilitový plášť. Čtyřmi vstupy je možno vejít do dvoupodlažního vestibulu, ze kterého jsou přístupné obchody, pobočka Městské knihovny a také kavárna. V budově je též přednáškový sál. Vlastní technická knihovna se nachází ve vyšších podlažích a ústředním prostorem je zde atrium, kolem kterého obíhají ochozy. Betonová zábradlí tohoto atria vyzdobil svými kresbami rumunský umělec Dan Perjovschi. Knihovna velice kvalitně doplnila kampus Českého vysokého učení technického.