Znáte pražské industriální památky?

Žižkovský vysílač je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší pražskou stavbou. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Díky náročné rekonstrukci vás veškeré prostory osloví nevšedním stylem a designem.

Železniční most spojuje pražské čtvrti Vyšehrad (Výtoň) a Smíchov. Je určen pro železniční přepravu a svému účelu slouží od začátku 20. století. Kromě vlaků se po něm mohou projít i chodci díky lávkám pro pěší.

Národní technická knihovna představuje s více než jedním milionem svazků nejobsáhlejší pramen technické literatury v České republice. Architektonické řešení budovy se snoubí se soudobými trendy moderní architektury, designu, výtvarného umění a knihovnictví.

MeetFactory o. p. s. vytváří v Praze ojedinělou platformu uměleckého provozu, která nabízí přímý kontakt s umělci všech oborů a otevírá možnost k navázání spolupráce s představiteli mezinárodních kulturních institucí.

V muzeu se seznámíte s historií úpravy a dopravy vody v Praze, s procesem výroby pitné vody v Úpravně vody Podolí a exkurzi zakončíte komentovanou procházkou kolem areálu vodárny.

Centrum současného umění DOX v Praze je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design.

Restaurace Větrník sídlí v budově bývalého větrného mlýna z roku 1722. Dodnes se zachovala štíhlá věž kruhovitého půdorysu s typickým válcovým tvarem.

Jedna z nejstarších pražských vodárenský věží je právě Šítkovská zvaná také Hořejší novoměstská. Nalézá pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes.

Kotelna Park Radlice vznikl rekonstrukcí industriální zdánlivě nevyužitelné opuštěné ruiny kotelny Walter. Jednalo se o energetické centrum známé továrny. Podařilo se zachovat industriální genius loci celého místa. Rekonstrukcí vznikly kancelářské prostory a stavba získala ocenění Stavba roku 2017.

Vápenka patří mezi významné technické památky světového významu. Byla vystavěná v 19. stol. podle prof. Jiřího Pacolda a umožňovala pálit i netříděný vápenec

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a také druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu.

Letenská vodárna je 26 metrů vysoká pětipodlažní vodárenská stavba postavená v novorenesančním slohu. Stanová střecha oplývá vikýři, na špičce střechy je v nástavbě umístěn hodinový stroj. V posledním patře se nachází vnější ochoz umístěný na krakorcích.

Památkově chráněný areál s prvky secese a novorenesance byl vybudován v roce 1893 – 1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici.

Výstavní a prodejní centrum interiérového designu a umění Pavilon sídlí v památkově chráněné budově bývalé Vinohradské tržnice.

Trafačka dříve obývala industriální prostor v pražských Vysočanech, který od roku 2006 do prosince 2014 sloužil současnému umění.

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

Na pražských náplavkách Rašínova a Hořejšího nábřeží se nacházejí zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory dříve sloužící pro uskladnění materiálu dováženého loděmi. Dnes v nich jsou kavárny, kulturní prostory, ale také wc.

Pražský vrch Petřín je vděčným cílem výletu. Kromě věhlasné rozhledny, lanovky či hvězdárny tu jsou ale i objekty méně známé a přitom neméně zajímavé. K těm patří památky na těžbu uhlí a petřínské podzemí vůbec.

Extrémní deště v září 2024 zastavily provoz lanové dráhy na Petřín a poškodily trať. Dopravní podnik se rozhodl, že lanovou dráhu nyní nebude rekonstruovat. Očekává se, že na jaře 2025 budou zahájeny práce na nové lanovce na Petřín.

Vnitroblock nabízí spojení zcela unikátních industriálních prostor s celou řadou kulturních a uměleckých zážitků.

Většina světových metropolí má bohémskou čtvrť, oblast zasvěcenou svobodné kreativitě a multižánrovému vyjádření uměleckého i názorového vidění světa. V Praze jsou takovou oblastí Holešovice – Art District 7.

Na hraně Letenských sadů před Národním technickým muzeem stojí nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě zhotovený roku 1892. Na koních a v autíčkách se mohou svézt děti i dospělí. Podmínkou je tělesná hmotnost do 100 kg.

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spolupracoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Novomlýnská vodárenská věž je pozoruhodná historická památka, která se stala jednou z dominant nábřeží Ludvíka Svobody. Stojí v Petrské čtvrti na Novém Městě, v místě bývalých pražských Nových mlýnů. Od října 2024 do března 2025 je věž uzavřena z důvodu rekonstrukce.

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901 – 1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

Rozsáhlé umělecké Studio Bubec funguje v Praze – Řeporyjích už více než dvě desítky let. Tento industriální prostor s unikátním geniem loci funguje jako galerie, komunitní centrum a umělecké studio.

Nově vznikajíco kulturní centrum Pragovka Art District v pražských Vysočanech. Od léta 2016 se Pragovka, ukrývající přes 40 uměleckých ateliérů, otevírá světu.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Edisonova transformační stanice v Jeruzalémské ulici, navržená architektem F. A. Librou v roce 1926, patří k prvním větším realizacím funkcionalistické architektury v centru Prahy. Projekt rekonstrukce navrhl roku 2003 Ladislav Lábus s cílem využití objektu pro univerzální, kancelářské účely.

Významnou památkou na území městské části Praha 3 je Nákladové nádraží Žižkov, které bylo v době svého vzniku chloubou prvorepublikových Československých státních drah.

Vodní dílo Štvanice je soubor vodohospodářských staveb, vybudovaných počátkem minulého století na pražském ostrově Štvanice zahrnující Helmovské jezy, vorové propusti, plavební komory a malé vodní elektrárny.

Nádraží Praha-Dejvice je nejstarším nádražím dnešního hlavního města, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku.

Prostory původní továrny byly v minulosti několikrát nevhodně upraveny, proto bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci objektu, na které se podíleli známí čeští architekti jako jsou např. Stanislav Fiala nebo Martin Rajniš.

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Smíchovská náplavka je místo na levém břehu Vltavy, které je dějištěm nejrůznějších společenských nebo sportovních akcí. Nachází se nedaleko ulice Hořejší nábřeží, mezi Železničním a Palackého mostem. Po celý rok zde probíhají společenské a sportovní události.

Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.