Dlouhá naučná stezka vás dovede z Deštného přes hřeben hor až do Orlického Záhoří. Po cestě potkáte 7 informačních panelů, které najdete na místech spjatých s historií sklářství v této oblasti. Dočtete se na nich o životě sklářů, o zpracování skla a další zajímavosti.
Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. V Orlických horách působilo v době největšího rozmachu několik skláren, a to nejen na české straně pohoří, ale také v dnešním polském Kladsku. Hutě vznikaly a zanikaly podle dostupnosti dřeva. Tato výroba byla zdrojem obživy místních obyvatel. Sklárny se tady rozvíjely čtyři sta let, dnes už tam není žádná.
V Orlických horách bývala také nejvýše položená sklářská huť v Čechách. Stála na pasece v nadmořské výšce 940 metrů blízko osady Šerlich na severovýchodním svahu Malé Deštné, v lokalitě Na Cikánce.
Zastavení na stezce
- První ze sedmi sklářských zastavení je u muzea v Deštném, kde v altánu uvidíte pec svaté Máří Magdalény. Ta je každý rok centrem slavnosti Tavení skla dřevem.
- Na trase do Šerlišského sedla je zastavení u srubu Karolína v Zákoutí, kde stávala od roku 1873 huť, kterou založil Edmund Kadlík.
Délka sklářské naučné stezky je
15,6 kilometru. Počasí v Deštném a okolí je vrtkavé, proto je vhodné se k jednotlivým cílům přiblížit nejen pěšky nebo na kole, či v zimě na běžkách, ale i autem.
S Kačenkou za pašeráky
Čtyřmístná čísla (kódy) uvedená na tabulích si poutníci mohou
vepsat do tabulky. Najdou ji na letáčku
S Kačenkou po stopách sklářů, který mohou získat v informačních centrech v
Orlickém Záhoří nebo v
Deštném. Odměnou za vyplněnou tabulku jsou v uvedených infocentrech
skleněné mince s Kačenkou a Pašeráky.