I když
Orlické hory nejsou žádné velehory výškou ani délkou, v
seriálu Na skok přes hranice jsme se do jejich nejbližšího okolí vypravili už několikrát. Byli jsme na
Broumovsku, na
Náchodsku, v
Králické pevnostní oblasti i na
Králickém Sněžníku, a tak je tento výlet posledním pomyslným kouskem mozaiky. Tentokrát se zaměříme na centrální část Orlických hor: vezmeme vás do
Neratova ke
kostelu se skleněnou střechou, projdeme se údolím zvaným
Zemská brána, podíváme se do
pevnosti Hanička i na několik rozhleden. Nabídneme vám i pár kuriozit a výletních tipů pro rodiny s dětmi, a nakonec zamíříme do
polského Kladska, jemuž se přezdívá
Malá Praha. Dokonce tam najdete zmenšený
Karlův most!
1. Hřebenovka plná rozhleden a dalekých výhledů
Kdo má rád výzvy a dálkové trasy, ten těžko odolá možnosti seznámit se s
Orlickými horami přímo z hlavní hřebenovky.
Jiráskova horská cesta je pojmenována na počest spisovatele
Aloise Jiráska. Z
Nového Města nad Metují vede údolím
Metuje přes
Peklo do
Olešnice v Orlických horách, vystoupá na
Vrchmezí (1 084 m) a po česko-polské hranici pokračuje na
Šerlich s
Masarykovou chatou. Dál vede přes
Velkou Deštnou s rozhlednou (1 115 m) kolem
Kunštátské kaple na
Pěticestí a stále po hlavním hřebeni kolem
pěchotního srubu Průsek a
rozhledny na Anenském vrchu k
dělostřelecké tvrzi Hanička. Na
Zemské bráně Jiráskova stezka překročí
Divokou Orlici a cesta Orlickými horami tím končí. Komu by to ale bylo málo, může si
Jiráskovu cestu projít nebo projet celou. Trasa měří 162,2 kilometrů, začíná v
Broumově a končí až v
Litomyšli.
2. Zemská brána a loupežník Ledříček
Místo, které vás okouzlí v každé roční době, se jmenuje
Zemská brána. Jde o nejhezčí část údolí
Divoké Orlice a své jméno nemá pro nic za nic: skutečně leží přímo na hranici, která v těch místech lemuje úzkou silnici. Nejfotografovanějším místem je kamenný most, podél řeky pak vede
naučná stezka, která vás dovede k
Pašerácké lávce a pod
Ledříčkovu skálu. Tam měl vysoko nad zemí svou jeskyni
hodný loupežník Ledříček. Příběhy o jeho slavných činech i zločinech najdete na informačních panelech, kde se mimo jiné dozvíte, že své nekalé řemeslo provozoval přes dvacet let.
3. Neratov a kostel se skleněnou střechou
Z
Neratova, maličké vesnice schované za hradbou
Orlických hor přímo na česko-polských hranicích, se stala cestovatelská ikona. Hlavním tahákem je
barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou a neobvyklou orientací. Průčelí shlíží do údolí
Divoké Orlice, takže v poledne na Boží hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na oltář. Kostel postavený pravděpodobně podle návrhu
Giovanniho Battisty Alliprandiho byl za druhé světové války poškozen, záchrany se dočkal až po roce 1989. První bohoslužby probíhaly ještě v ruině bez střechy, v červnu 1992 se kostel podařilo zapsat na seznam kulturních památek a o pár let později začala rekonstrukce. Od roku 2006 je loď zastřešená částečně prosklenou střechou, v běžné návštěvní době se můžete podívat i na
vyhlídku ve věžích.
4. Dělostřelecká tvrz Hanička
Neratov není jen dobrým výchozím místem pro výlety na hřebeny
Orlických hor, jedna ze značených turistických tras vás po několika kilometrech dovede k
dělostřelecké tvrzi Hanička. Jedna z pěti stavebně dokončených tvrzí, které musela naše armáda opustit bez boje začátkem podzimu roku 1938, je pojmenovaná po části nedaleké horské osady Panské Pole. Hanička se skládá ze šesti povrchových bojových objektů, propojených stovkami metrů chodeb a sálů. Po válce Hanička sloužila jako skladiště a natáčely se tu scény několika filmů, například film
režiséra Otakara Vávry Dny zrady. Šlo rovněž o jednu z prvních zpřístupněných pevností, byť zpočátku se podzemím provádělo jen při svitu baterek. Kromě podzemí je k vidění obsáhlá kolekce bojové techniky. Na prohlídku si přibalte teplé oblečení, teplota v podzemí je celý rok 5 až 8°C.
5. Masarykova chata na Šerlichu
Dnešní
Masarykova chata stojí na hřebenu
Šerlichu v nadmořské výšce 1019 metrů, na místě s dokonalým výhledem do Čech i Polska. Původní
horská osada Scherlichgraben měla v roce 1844 deset dřevěných chalup. Některé najdeme ještě dnes, rozptýlené na vrcholové louce a na otevřeném svahu v horní části Šerlišského dolu. Původní obyvatelé se živili dřevorubectvím, tkalcovstvím, pastevectvím a pašeráctvím. Chatu vybudoval v letech 1924–25 Klub českých turistů z
Hradce Králové podle projektu brněnského architekta
Bohuslava Fuchse. Jen kousek od Masarykovy chaty leží
polský lyžařský areál Zieleniec, kde díky poloze na severních svazích leží sníh téměř 150 dní v roce. Milovníky přírody láká i nedaleká národní přírodní rezervace
Bukačka, pro bohatství rostlinných druhů přezdívaná
botanická zahrada Orlických hor.
6. Vrchmezí, domov princezny Kačenky
Nejvyšším vrcholkem
Orlických hor je celkem nenápadná
Velká Deštná (1115 m): od
Masarykovy chaty je potřeba zdolat k rozhledně na jejím vrcholu převýšení pouhých 134 metrů. Mnohem větší výzvou vždy býval o něco nižší, ovšem mnohem výraznější vrchol
Vrchmezí (1084 m) v severní části hlavního hřebenu Orlických hor. Po Velké a Malé Deštné je Vrchmezí třetí nejvyšší horou pohoří, díky strmým svahům je také legendárním sídlem patronky Orlických hor,
princezny Kačenky. Výlet na Vrchmezí podnikli například
císař Josef II., americký velvyslanec v Prusku a pozdější šestý prezident Spojených států amerických
John Quincy Adams nebo slavný polský hudební skladatel
Fryderyk Chopin.
7. Orlické Záhoří, ráj lyžařů a psích spřežení
Malá obec, kde se ději velké věci: to je
Orlické Záhoří, při pohledu z vnitrozemí ležící za hřebeny
Orlických hor. V roce 2024 tu otevřeli
lyžařský areál Ski OZ s nejdelší lanovkou v české části Orlických hor, je tu také
nejdelší osvětlený běžecký okruh; měří 4,6 kilometru a je napojený na další běžecké tratě, kterých obec upravuje zhruba 100 km. V letech, kdy není nouze o sníh, vede přes Orlické Záhoří trať závodu psích spřežení
Šediváčkův long. Dominantou obce je
kostel svatého Jana Křtitele, kde probíhají různé výstavy, nahoře dokonce je
galerie na půdě a můžete se podívat i na věž.
8. Menhiry u Říček aneb malý kousek tajemství
Ve stráni nad silnicí kousek od
Říček v Orlických horách objevíte místo, které bývá v mapách označeno jako
Stonehenge. Nikdo neví, kdo sem dva až pět metrů vysoké křemencové kvádry umístil. Pravděpodobně jsou dílem majitele blízkého stavení, ale podle německého tisku podobné menhiry na stejném místě stávaly už v době mezi světovými válkami.
9. Malý český Hobitín
Fanoušci
Pána Prstenů najdou v podhůří
Orlických hor českou verzi Tolkienova Kraje. Do
Českého Hobitína, který leží v osadě
Šediviny, se ovšem podíváte pouze po předchozí rezervaci od poloviny dubna do poloviny listopadu, o víkendech navíc bývá zavřeno. Nejde o klasické výletní místo, ale o malé filmové kulisy, které ocení především zapálení fanoušci Středozemě a příznivci
díla J. R. R. Tolkiena.
10. Stylové suvenýry z Orlických hor
Vedle
kostela se skleněnou střechou patří k legendám
Neratova také
Sdružení Neratov: provozuje
chráněné bydlení, chráněné dílny a speciální základní školu, najdete tu
hospodu, obchod, kavárnu, penzion, zahradnictví i
poutní minipivovar. V Neratově můžete koupit ručně malované a batikované oděvy a doplňky, ručně malované hrníčky, košíky a další výrobky z keramických, košíkářských, tkalcovských, šicích a tiskařských
Chráněných dílen Kopeček, které sídlí v
Bartošovicích v Orlických horách. Všechny výrobky mají certifikáty
Orlické hory – originální produkt.
Na skok za hranice
- Zatímco my máme oblast zvanou Kladské pomezí, Poláci zase výběžku v jihozápadní části Polska říkají Český koutek. Právě tam, na někdejší Jantarové stezce a hlavní spojnici mezi Prahou a Wrocławí leží Kladsko, polské město s českým srdcem. Město bylo až do poloviny 18. století součástí českého království a dodnes tu jsou zřetelné stopy české historie. Bez větších problémů se tu domluvíte česky, leckde jsou české nápisy a také se tu dá platit korunami.
- Nejstarší zmínku o Kladsku najdeme v Kosmově kronice. V erbu, který městu pravděpodobně věnoval král Přemysl Otakar II., má typicky českého dvouocasého lva se zlatou korunou v červeném poli. Dětství tu prožil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který zde je i pochován.
- Díky historickým památkám a jisté podobnosti s českou metropolí se městu občas přezdívá Malá Praha. Je tu například votivní sloup Panny Marie, jehož tvůrci se prý nechali inspirovat mariánským sloupem z pražského Staroměstského náměstí. Staré Město s další historickou čtvrtí na Pískovém ostrově spojuje kamenný Most svatého Jana, který díky barokním sochám vypadá jako zmenšenina Karlova mostu.
- Jednou z dominant Kladska je barokní pevnost; přístupná je velká část objektu včetně vyhlídkového bastionu a labyrintu podzemních chodeb.
- S dětmi se vydejte do Parku Minieuroland na severozápadním okraji Kladska, kde jsou k vidění desítky slavných staveb z celého světa, hlavně ale z Evropy, Dolního Slezska a Kladska i jeho okolí.