Zbytky nedostavěné železniční dráhy – především zářezy a náspy – můžete objevit v lesích kolem Fulneku, Leskovce, Skřipova, Jakubčovic a Hradce nad Moravicí.
Jedná se o
nedostavěnou trať, která měla vést z
Opavy do
Fulneku,
Nového Jičína a dále pak přes
Vlárský průsmyk do Trenčína (tehdy Horní Uhry). Za výstavbu trati bojovala především
Opava, která měla ambice stát se železničním uzlem Slezska. Po výstavbě trati z
Olomouce do
Krnova (1872) ale stála mimo hlavní trasu. Přes finanční problémy byla stavba v létě
1873 zahájena, ale v důsledku
krachu na vídeňské burze byla již po půl roce
zastavena. I tak se stihlo vybudovat celé těleso trati mezi Opavou a Fulnekem a ve Fulneku se dokonce začala stavět
staniční budova. Základy tratě byly později využity při stavbě úseků
Opava -
Hradec n. Moravicí a
Suchdol n. Odrou –
Fulnek.
Mezi obcemi
Děrné a Lukavec, kolem říčky Gručovka, můžeme i dnes najít
několik propustků této nedokončené železnice. Hledání pozůstatků trati je pěknou procházkou malebnou krajinou údolí potoka mezi
Děrným a Skřipovem, kudy
vede lesní cesta. Za Lukavcem ve směru ke Skřipovu se nachází dobře zachovaný propustek a ve svahu nad potokem zářez připravovaného tunelu. Úsek
mezi Skřipovem a Opavou je už kvůli vegetaci
stěží prostupný, neboť těleso leží mimo zpevněné cesty. Nejlepším obdobím pro pátrání je proto jaro, kdy je porost bez listí.
Jednalo se opravdu o monstrózní plán. Část tratě, která měla vést Lukavcem by byla součástí spojnice tehdejšího Pruska s Uherskem. Celková délka trati na rakouské straně byla 129 km s největším převýšením 1:60 (16 ‰) mezi Brankou a Fulnekem. Počítalo se zde s jízdami 15 vlaků o délce 70 náprav denně v obou směrech.
Poznejte historii a přírodní krásy nedokončené železniční trati z Opavy do Fulneku. Příležitost pro turistické procházky v Slezsku.
Cílem trati bylo spojit Opavu s Fulnekem, Novým Jičínem a přes Vlárský průsmyk do Trenčína.
Výstavba byla zastavena kvůli financním problémům a krachu na vídeňské burze.
Mezi těmito obcemi lze najít několik propustků nedokončené železnice.
Nejlepší doba pro pátrání po zbytcích trati je jaro, kdy je vegetace bez listí.
Základy trati byly později využity při stavbě úseků Opava - Hradec nad Moravicí a Suchdol nad Odrou - Fulnek.
Opava měla ambice stát se železničním uzlem Slezska.
Odhadovalo se, že tratí by denně mohlo projíždět 15 vlaků o délce 70 náprav v obou směrech.
Největší sklon trati mezi Brankou a Fulnekem byl 1:60.
Celková nevybudovaná délka trati na rakouské straně byla 129 km.
Hledání pozůstatků trati je možno spojit s procházkou krajinou údolí potoka mezi Děrným a Skřipovem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.