Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu se již dnes nedochovaly.
Bašta byla v Bílině postavena jako součást opevnění města v roce 1470. V té době spravovala bílinské panství Anežka z Landštejna. Jako purkrabí na bílinském hradě jsou jmenováni v letech 1471 a 1475 Litold z Hřivic a následně Jan Bechlinský ze Soběsuk. V sedmdesátých letech 15. století došlo patrně i k dokončení oprav hradeb, ze kterých se dodnes dochoval zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva u silnice 1/13 směrem na Most.
Název „Husitská bašta“ je mylný a s husity nemá nic společného. Podobné stavby nalezneme v jihočeském Táboře a severočeském Žatci. Do dnešní podoby byla bašta opravená v roce 1974, kdy sloužila jako muzeum husitských zbraní. V současné době je interiér stavby využívaný jako restaurace.
Poznáte historii Husitské bašty v Bílině, její architektonické kouzlo a současné využití interiéru jako restaurace.
Husitská bašta byla postavena v roce 1470 jako součást městského opevnění.
V době stavby bašty spravovala bílinské panství Anežka z Landštejna.
Jako purkrabí na bílinském hradě v těch letech sloužili Litold z Hřivic a následně Jan Bechlinský ze Soběsuk.
V 70. letech 15. století došlo k dokončení oprav hradeb.
Bašta se nazývá Husitská bašta, ale tento název je mylný, jelikož s husity nemá nic společného.
V roce 1974 byla bašta opravena a sloužila jako muzeum husitských zbraní.
V současnosti je interiér bašty využíván jako restaurace.
Z původního opevnění se dochoval zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.