Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.
Padrťské rybníky jsou
největšími vodními plochami v regionu. Hořejší má plochu sedmdesát hektarů, Dolejší pak o třicet hektarů méně, i když původně byly ještě daleko větší. Oba krásné rybníky zapadají do okolní krajiny podobně jako šumavská jezera.
Koupání je zde
zakázáno.
Na východní straně Dolejšího padrťského rybníka se rozkládá
rašeliniště. Na sever a západ od Dolejšího rybníka naleznete rozsáhlé louky, jejichž část se využívala jako střelnice. I proto je zde jedna z nejrozsáhlejších planinv
Brdech, krajina je tu pestřejší a je do ní příjemný výhled. Vlhké louky s řadou tůní a tůněk jsou pak rájem pro různý hmyz, obojživelníky i plazy.
Zároveň zde hnízdí řada
ohrožených druhů ptáků, např. orel mořský, čáp černý, bekasina otavní, volavka šedá a ze vzácných savců vydra a v posledních letech i rys.
Pod hrází Dolejšího padrťského rybníka naleznete ještě 4 menší rybníky, sloužící v minulosti k pohonu mlýnů a pil.
Padrťské rybníky mají svoje kouzlo především díky krásné přírodě v okolí.