50 tipů pro pěší výlety v Brdech

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Patříte-li k milovníkům tajemných míst, zkuste v Brdech najít zaniklý klášter benediktinů, který se nachází nad Hořejším Padrťským rybníkem pod bezejmennou kótou 719. Ve středověku zde stával klášter Teslíny s kostelem Svatého Jana Křitele.

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.

Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni.

Měřící věž se nalézá na vrcholu Studeného vrchu (někdy zvaný Baba), který je součástí Hřebenů v Brdech. Kamenná věž 17,5 m vysoká osmiboká věž byla postavena roku 1940 a sloužila k zemskému měření ve druhé vlně.

Testovací pěchotní srub 'CE' Jordán byl postaven v roce 1936 ve vojenské střelnici Jince – Brdy a sloužil k pokusnému ostřelování a k výcviku posádek TO. Časem by zde mělo vzniknout malé muzeum.

Atraktivním okolím Padrťských rybníků v Chráněné krajinné oblasti Brdy vás provede naučná stezka. Na 13 kilometrech vám ukáže jedno z nejkrásnějších bezlesí v Brdech, popíše zaniklé brdské obce i jedinečnou přírodu.

CHKO Brdy má novou naučnou stezku, která návštěvníky provede po turisticky oblíbeném okolí vřesovišť na bývalé dopadové ploše Jordán.

Naučná stezka Tok měří téměř osm kilometrů a seznamuje zájemce z řad pěších turistů s nehostinnými životními podmínkami na svahu nejvyššího středočeského vrchu Tok (865 m n. m).

U Nového rybníka vede nová naučná stezka pro pěší. První zastavení najdete v blízkosti hráze Nového rybníka. Okruh je dlouhý 4,5 km.

Přesně 28. září 2018 se v CHKO Brdy otevřela nová naučná stezka, která vás zavede z Obecnice na vrch Klobouček.

Vrchol Praha je se svými necelými 863 metrů druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Leží necelé 2 km severozápadně od obce Nepomuk u Rožmitálu pod Třemšínem. Na vrcholu hory stojí vysoká věž, na které je umístěn meteorologický radar, televizní vysílač, převaděč a další zařízení.

Jihozápadně od loveckého zámečku Tři Trubky se svažuje rozsáhlé a strmé kamenné pole. Na jeho vrcholu se nachází polorozpadlá lavice. Místo s opravdu pěkným rozhledem se nazývá Brauchitschova vyhlídka.

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Od západu tvoří kopec nepříliš výrazné návrší, k východu však spadá prudkým srázem do údolí. Na svazích Kloboučku se nachází slepencové skalní stěny vysoké až 15 metrů.

Severně od nejvyšší hory Jižních Brd Třemšína (827 m) se táhne zdaleka viditelný hřeben. Ten je po 2,5 kilometrech zakončen vrcholem Hengst – též Kobylí hlav,) se zbytky stejnojmenného hrádku.

Vyhlídka zvaná Fabiánova zahrada nabízí pěkný rozhled do údolí řeky Litávky a na vrcholky středních Brd.

Přírodní rezervace Kuchyňka se rozkládá na jižním suťovém svahu stejnojmenného vrcholu nedaleko Dobříše. Oblast slouží k ochraně přirozeného suťového lesního ekosystému, zejména prastarých dubů, buků a javorů či lip. Z hřebene je možnost dálkového rozhledu.

Tak se na dobových pohlednicích popisovalo oblíbené romantické skalisko, tvořící nápadný závěr severovýchodního výběžku, vyrůstajícího z brdského vrcholu Převážení (607 m).

Carvánka (cca 850 m) patří v Brdech k nejznámějším místům, která nejspíš navštívíme, když zamíříme na nejvyšší horu Brd – Tok (865 m).

Stavba 30 metrů vysoké rozhledny tvaru rotačního hyperboloidu s nakloněnou osou, která působí padajícím dojmem, začala v roce 2019 a byla dokončena v květnu 2022. K vrcholu, odkud se otevírá krásný výhled, vede 118 schodů.

Skalnatý vrch Babka (506 m) se nachází v brdských Hřebenech, v řevnickém polesí. Z místa je krásný rozhled do zdejších lesů, proto je Babka od 19. století oblíbeným výletním místem.

Krásné jezírko leží ukryto v brdském polesí nedaleko Řevnic. Najdete jej na Letovské skále nad Halouny v trampské osadě El Paso.

Uprostřed brdských lesů je ve skále na hoře Lipovsko (651 m) vytesaný známý brdský znak, tzv. Brdská vločka.

Stezka převážně vede údolím říčky Litávka. Prostřednictvím 12 zastávek se seznámíte s místní faunou a flórou či s historií těžby stříbrné rudy v této oblasti.

Jedenáct zastavení v lesoparku Padák vás seznámí s funkcemi krajiny a lesa v ekosystému. Dozvíte se více o fotosyntéze, vodním režimu, vadách dřeva nebo se naučíte rozlišovat jednotlivé dřeviny.

Smaragdové jezírko se nachází v brdských lesích na severovýchodní straně vrchu Plešivec. Jezírko je pozůstatkem bývalého lomu. Své jméno získalo od nazelenalé barvy vody. Podle legendy se na dně ukrývá hadí žena se smaragdovýma očima, která po vynoření naříká.

Malá vrchovinka Hrby tvoří přirozenou hranici Jihočeského a Středočeského kraje. Nachází se nedaleko osady Onen Svět mezi Milešovem a Kovářovem. Jedná se o romanticky vyhlížející zalesněný hřeben s břízami i jehličnany.

S Makovou horou se seznámíte díky naučné stezce, která začíná na návsi ve Smolotelích a měří přibližně sedm kilometrů.

Nad silnicí, spojující Strašice a Dobřív, se jihovýchodně ostře zvedá zdaleka viditelný brdský vrchol Vlč (602 m). Náhorní partie za dobrého počasí umožňuje pohled jak na Přírodní park Trhoň s Bílou skálou (659 m), tak zejména na pásmo brdských vrcholů.

Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.

Bílou Skálu rozhodně neobjevíte na mapě Brd na první pohled. Je to vcelku nenápadný, menší (jen 721 m vysoký) vrch v okrajové části středních Brd, zvedající se pár kilometrů západním směrem od obce Láz.

Nedaleko obce Malá víska 4,5 km od Komárova u Hořovic se nalézá romantický masiv Jindřichovy skály s krásnou vyhlídkou. Jedná se o jednou z nejpěknějších vyhlídkových míst v Brdech při severním okraji CHKO.

Údolí Reservy svírají vlevo hlavní vrcholy Koruna (832 m), vpravo vrcholy Jordán (826 m) a Hlava (788 m). Jedná se o velmi pěkné a poměrně odlehlé místo centrálních Brd.

Pilská nádrž, původně byla pojmenována po arcivévodkyni Sofii, manželce arcivévody Františka Karla Sofiin rybník, byla postavena v roce 1853 pro napájení důlních a hutních provozů v okolí Příbrami. Leží v bývalém vojenském prostoru Brdy, nedaleko obce Bohutín a dnes zásobuje Příbram pitnou vodou.

V malebné krajině Středního Povltaví se po dlouhých desetiletích podařilo obnovit Drtinovu rozhlednu. Původní rozhledna byla na vrchu Besedná (496 m) postavena roku 1926. Nová vyhlídka se dočkala slavnostního otevření o Velikonocích 2015.

Naučná stezka Z Chocenic na Velkou skálu u Bzí nabízí sedm zastavení s informačními panely, jejichž texty zpracoval osmnáctiletý student Kryštof Vaniš, milovník historie. Na stezce byly vybudovány moderní cyklopointy a moderní odpočinková místa.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Třemošná (779 m.n.m.) je jeden z nejvíc nápadných vrcholů středních Brd. Leží asi 5 km západně od centra Příbrami a představuje výraznou krajinnou dominantu Příbramska. Nad okolní terén vystupuje jako protáhlý hřbet se strmými bočními svahy, který se od severovýchodu jeví jako špičatá homole.

Nad padrťskými pláněmi, asi 3 km jihovýchodně od známých Padrťských rybníků, vystupuje vrchol, odedávna zvaný Kočka (789 m). Jedná se o výrazný vrch v Brdech mezi Milešovem a Rožmitálem pod Třemšínem.

Přírodní park Trhoň byl zřízen roku 1979 v rozloze cca 45 km². Nachází se v Plzeňském kraji, v okrese Rokycany, mezi obcemi Holoubkov a Strašice. Na severu sousedí s PřP Radeč (hranici mezi oběma přírodními parky tvoří silnice II/605), na jihu se Středními Brdy.

Ve Vojenském výcvikovém prostoru Jince na turistické trase z Podluh do Neřeží se nachází zřícenina hradu Valdek. Do hradu a blízkého okolí je vstup zakázán. Hrad je v havarijním stavu.

Orlov a Kozičín – to jsou dvě z mnoha vstupních míst do Brd. V Kozičíně můžete obdivovat vyřezanou dřevěnou kozu a v Orlově Fabiána od učitelů a žáků Waldorské školy Příbram.

Dobře patrné pozůstatky dosud nedatovaného hradiště se rozkládají na skalnaté ostrožně Pišťák v polesí mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. Po obvodu hradiště se do dnešních dnů zachovaly valy a příkopy.

Zbytky hradu Dršťka se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Brdy. Místo, kde stával, naleznete asi kilometr od obce Skořice, na úpatí vrchu Palcíře v CHKO Brdy. Hrad Dršťka pocházel pravděpodobně z druhé poloviny 13. nebo ze 14. století. První zmínka se datuje až k roku 1390.

Na kopci nad zámkem Žinkovy se nachází tzv. Obrovo hradiště, původně slovanské hradiště se zříceninami gotického hrádku Potenštejna ze 13. století, kolem něhož jsou zajímavá seskupení žulových balvanů.

Asi kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m), se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Spálené Poříčí je přirozeným východiskem do jižní části Brd a ve svém okolí nabízí množství tras pro sváteční i zdatnější cykloturisty. Jedna z nejkrásnějších projížděk vás zavede do nově vzniklé CHKO Brdy.

Fabiánovo lože, skalní útvar nedaleko vrchu Velká Baba v severovýchodní části Brd, představuje asi 3 metry vysoké rozeklané skalisko, kde dva skalní bloky, opřené o sebe, vytvářejí v dolní části průchozí rozsedlinu. Místo je spojeno s pověstí o Fabiánovi, pánu Brd.

Vrch Velká Baba (615 m) naleznete v severovýchodních Brdech. Lesnatý kopec v Brdské vrchovině je vysoký 614,5 m n. m. Nachází se zhruba 3 km jižně od města Hostomice pod Brdy.

Bohutínský vrch (843 m), čtvrtá nejvyšší hora Brd, leží v srdci centrální části pohoří. Nachází se v odlehlé a málo navštěvované lokalitě, asi 1,5 km jižně od Toku. Jeho hustě zalesněná plochá vrcholová část na jihu náhle spadá několika kamennými sutěmi a úbočími pak dále klesá k Borskému sedlu.