Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Tuto výjimečnou architektonickou stavbu můžete navštívit celoročně formou komentované prohlídky.
Představte si Zlín na začátku 30. let: Dynamické město v zahradách, ve kterém platí „nejde – neexistuje“. Na 30 tisíc Baťových spolupracovníků posílá ročně do světa přes 30 milionů párů obuvi. Jenže přichází 12. červenec 1932 a zakladatel firmy a současně starosta Zlína Tomáš Baťa umírá při letecké havárii. Na den přesně za rok se veřejnosti otevírá nad městem zcela nová stavba, která je poctou zakladateli – místem, které ho bude dál připomínat.
Autor projektu František Lýdie Gahura přitom volí netradiční cestu: namísto složité expozice přibližuje šéfa lidem stavbou samotnou, když do ní propisuje Baťovy základní vlastnosti: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus a prostotu. Za hlavní výstavní artefakt určuje věrný model Junkers F13 – letadla, ve kterém skončila Baťova životní cesta.
Bez jediné cihly a za použití pouhých tří materiálů (sklo, železo, beton) vytváří Gahura své vrcholné dílo. Typický zlínský standard (železobetonový skelet z modulů 6,15 × 6,15 m), který firma Baťa používá téměř na všechny své stavby (továrny, internáty, školy) rozehrává do zcela nové podoby. Katedrální sklo, netypické osvětlení (loučové lampy) i ukrytá symbolika jen umocňují jedinečnost výsledného díla.
K moci se však po druhé světové válce dostává komunistická strana. Zviditelňovat Baťův odkaz už není na pořadu dne. Zlín se mění v Gottwaldov, již znárodněný podnik Baťa ve Svit a Památník Tomáše Bati v Dům umění. Architekt Eduard Staša budovu přizpůsobuje potřebám krajské galerie a filharmonie. Tyto instituce najdou v bývalém památníku útočiště po následujících takřka šedesát let. Až sametová revoluce uvede věci opět do pohybu.
Zlín se s dědictvím vlády jedné strany postupně vyrovnává. Filharmonie a galerie dostávají lépe vyhovující prostory a stavba ve svahu Gahurova prospektu čeká na nové využití. Po celospolečenské diskuzi, vyvolané námětem britského teoretika Kennetha Framptona vyučujícího architekturu na Columbijské univerzitě v New Yorku, je rozhodnuto. Objekt prochází dvouletou obnovou pod vedením architekta Petra Všetečky a v roce 2018 se znovu představuje veřejnosti v autentické podobě ze 30. let pod názvem Památník Tomáše Bati. Od roku 2019 je prostor celoročně přístupný veřejnosti.
Prohlídky památníku probíhají celoročně: od října do konce března každý pátek a o víkendech. V době hlavní turistické sezóny, tj. od dubna do září, pak každý den mimo pondělí.
Objevte Památník Tomáše Bati ve Zlíně, mistrovské dílo funkcionalismu a významnou historickou památku, která připomíná zakladatele města.
Památník Tomáše Bati je architektonický skvost zlínského funkcionalismu, věnovaný zakladateli a starostovi Zlína, Tomáši Baťovi.
Hlavním architektem Památníku Tomáše Bati byl František Lýdie Gahura.
Při stavbě byly použity tři hlavní materiály: sklo, železo a beton.
Hlavním výstavním artefaktem je věrný model letadla Junkers F13, ve kterém zahynul Tomáš Baťa.
Po válce byl Zlín přejmenován na Gottwaldov a památník se stal Domem umění, kde byly umístěny krajská galerie a filharmonie.
Po sametové revoluci bylo rozhodnuto o obnově památníku do autentické podoby z 30. let.
Památník byl znovu otevřen veřejnosti v roce 2018 po dvouleté obnově.
Památník je otevřen od října do března každý pátek a o víkendech, a od dubna do září každý den kromě pondělí.
Památník je klíčovým dědictvím a připomínkou významné historické a kulturní identity Zlína.
Ano, návštěvníci si mohou památník prohlédnout v rámci komentovaných prohlídek po celý rok.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.