Také Libercem projely roku 1968 tanky vojsk Varšavské smlouvy. Zůstali po nich ranění, mrtví a pocity marnosti a zrady. To vše a ještě mnohem více připomíná pomník obětem 21. srpna 1968, symbolicky ve tvaru tankového pásu se jmény devět libereckých obětí, který je umístěn přímo u radnice.
Stylizovaný tankový pás je umístěn
na čelní stěně liberecké radnice hned vedle hlavního vchodu. Jeho tvůrcem je liberecký
sochař Jiří Gdovín. Slavnostně byl
odhalen 21. srpna 1990. V jednotlivých článcích tankového pásu se zrcadlí otisk devíti jmen obětí srpnového vpádu okupačních vojsk do Liberce, které
zahynuly nebo byly smrtelně zraněny 21. srpna 1968. Liberec byl po
Praze druhým městem s největším počtem mrtvých.
Eva Livečková (31 let)
Rudolf Starý (63 let)
Bohumil Kobr (72 let)
Stanislav Veselý (44 let)
Josef Fialka (65 let)
Zdeněk Dragoun (19 let)
Jindřich Kuliš (25 let)
Miroslav Čížek (23 let)
Vincenc Březina (67 let)
S nápadem na pomník přišel v roce 1990
jeden ze zakladatelů Občanského fóra v Liberci
Miroslav Bernard. V srpnu 1968 byl jedním z těch, které sovětští okupanti dávkou z kulometu postřelili. Proto je
poslední článek tankového pásu beze jména. Jak říká Miroslav Bernard, je to článek za něho. Tankový pás je ulit z bronzu. Když jej v roce 1990 sháněl, přinesla jedna z dárkyň
Janského plaketu za dárcovství krve – se slovy Krev za krev.
Pomník v Liberci připomíná tragédii obětí okupace z roku 1968 vojskami Varšavské smlouvy, symbolizovaný tankovým pásem.
Pomník v Liberci připomíná oběti okupace 21. srpna 1968 od vojsk Varšavské smlouvy.
Pomník má tvar tankového pásu a je umístěn na čelní stěně liberecké radnice.
Autorem libereckého pomníku je místní sochař Jiří Gdovín.
Pomník byl slavnostně odhalen 21. srpna 1990.
Na pomníku je uvedeno jména devíti obětí srpnového vpádu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.