V Litni prožil Svatopluk Čech čtyři roky svého dětství, zde se inspiroval pro svou básnickou sbírku Ve stínu lípy. Pomník v podobě realistické sochy z pískovce mu byl odhalen 5. června 1938, v těsné blízkosti "jeho" lípy.
Do Litně přišel budoucí
básník, prozaik, novinář a cestovatel Svatopluk Čech jako šestiletý jinoch, v početné rodině hospodářského správce liteňského panství Františka Jaroslava Čecha. Poznal zde mnoho lidí, věcí a událostí, ale nejvíce mu učarovala zdejší mohutná
lípa, že do jejího stínu "větví kolébavých" umístil děj svého cyklu veršovaných povídek, který se ve své době stal velmi populární a patří k
nejznámějším Čechovým dílům dodnes. Jde o obraz
typické české vesnice z první poloviny 19. století, kde se sousedé scházejí k podvečerním a svátečním „besedám“ pod starou zámeckou
lípou, která stávala na
strategickém místě mezi kostelem a hospodou.
Mohutná lípa s hustou korunou se bohužel do dnešních dnů nedochovala – v roce
1914 jí dělníci při zavádění kanalizace omylem
přesekali kořeny, až v roce 1919 proschla a
21. 8. 1941 po velkém dešti
spadla (její torzo najdete v liteňském
muzeu). Na místa původní lípy bylo vysázeno několik dalších lip, ale vždy po pár letech uschly. Až
lípa z roku 1958 roste na místě dodnes. Na původním stanovišti nešťastné lípy se vyjímá
socha (památník)
Svatopluka Čecha, který je zobrazen,
jak v křesle píše knihu „Ve stínu lípy“. Mimo tohoto titulu jeho prózu tvoří především povídky, humoresky, arabesky a romány.