Úzký bezlesý pruh podél železniční trati je rozdělený na dvě části. Vyskytuje se zde jeden z posledních přirozených biotopů slanisek, v minulosti častěji zastoupených na Mělnicku i nedaleko Kladna.
Rozpustné soli se koncentrují na povrchu půdy jako bělavé solné výkvěty, které vznikají vyschnutím zamokřených sníženin v suchých obdobích roku. Vegetaci tvoří druhy rostoucí ve slanistých bažinách jako
hadí mord maloúborný,
sítina článkovaná,
ostřice oddálená nebo
bařička bahenní. Dříve zde rostla i velmi vzácná a kriticky ohrožená solenka Valerandova.
Území bylo vyhlášeno přírodní památkou již v roce
1987. Samotná rezervace představuje druhotný
biotop vzniklý lidskou činností pravděpodobně při pracích na železniční trati. Během stavby vznikla v krajině mohutná prohlubeň, která podél železnice umožnila vzlínání podzemní vody a obnažení
půdy bohaté na solné ionty. Okolí rezervace je však silně ovlivněno zemědělskou činností. Ochranné pásmo rezervace není dodržováno a na hranice přírodní památky navazují kultury
polních plodin. Bohužel se vlivem dešťů na slanisko dostávají i pesticidy z pole.
Z
fauny se zde daří slanomilným broukům, například
střevlíkovi s latinským názvem Dyschiriodes chalceus, nad poli a slaniskem často krouží
moták pochop, na polích a v přilehlých křoviskách žijí
bažanti a pozorovány byli také pěvci
pěnice a
ťuhýk obecný.
Netřebská slaniska v Polabí, přírodní jméno od roku 1987, bojuje s vlivem zemědělství a nabízí domov mnoha slanomilným druhům.
Území bylo vyhlášeno přírodní památkou již v roce 1987.
Vegetaci tvoří druhy rostoucí ve slanistých bažinách, jako je hadí mord maloúborný, sítina článkovaná, ostřice oddálená a bařička bahenní.
Rozpustné soli se koncentrují na povrchu půdy jako bělavé solné výkvěty, které vznikají vyschnutím zamokřených sníženin v suchých obdobích roku.
Okolí rezervace je silně ovlivněno zemědělskou činností a ochranné pásmo rezervace není dodržováno. Na své hranice navazují kultury polních plodin a na slanisko se dostávají i pesticidy z polí.
Z fauny se zde daří slanomilným broukům jako je střevlík Dyschiriodes chalceus, dále zde krouží moták pochop, žijí zde bažanti a byli pozorování i pěvci pěnice a ťuhýk obecný.
Druhotný biotop vznikl lidskou činností pravděpodobně při pracích na železniční trati, kde vznikla mohutná prohlubeň, která podél železnice umožnila vzlínání podzemní vody a obnažení půdy bohaté na solné ionty.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.