Slaniska jsou speciální typy mokřadů s vysokým obsahem soli v půdě a vodě, které jsou typické svojí velkou salinitou.
Slaniska ve vnitrozemí mohou vzniknout díky minerálním pramenům nebo při nahromadění soli jako důsledku střídání vlhkých a suchých období, kdy se voda vypařuje a minerální látky jsou vtahovány do půdy.
Na slaniscích se typicky vyskytují vzácné druhy slanomilných rostlin (halofytů) a některé druhy obojživelníků, ptáků a hmyzu.
Některé významné lokality slanisek jsou Přírodní památka Netřebská slaniska v Polabí, Národní přírodní rezervace Soos nedaleko Františkových Lázní a Přírodní rezervace Slanisko Novosedly.
Národní přírodní rezervace Soos je rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá mnoho minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý, známý jako mofety. Tato lokalita je také známa svou naučnou stezkou po dně vyschlého jezera s minerální vodou.
Mezi ohrožené druhy rostlin na slaniscích patří například kostřava slanomilná, zblochanec oddálený a hadí mord šedý.
Na této lokalitě se vyskytuje velmi vysoké zasolení půdy, což umožňuje zachování přirozeného výskytu slanobytných a teplomilných ohrožených druhů rostlin.
Slanisko u Šakvic se vyvinulo na bývalé orné půdě, která bývá pravidelně zaplavována mělkou vrstvou vody, vytvářející slanomilné rákosiny s dominancí ostřicovité rostliny kamyšníku polního.
Tato lokalita je známá svou vysokou zasoleností trávníků, kde roste kostřava slanomilná a zvláště chráněné druhy, což činí z této oblasti jednu z nejzachovalejších slanisek v ČR.
Návštěvníci slanisek mohou prozkoumat unikátní přírodní biotopy, pozorovat zvláště chráněné druhy rostlin a životní prostředí, a učit se o ekologických procesech a biodiverzitě na naučných stezkách.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.