Nevýrazný vršek Příšovská homolka převyšuje okolní krajinu jen o 14 metrů. Ale i tak je unikátní, je to původní nejjižnější sopka českého masivu.
Zbytek třetihorní čedičové sopky na levém svahu údolí
říčky Třemošné představuje nejjižnější polohu třetihorních neovulkanitů v Českém masivu ležící na jižní periferii Doupovských hor, s nimiž má pravděpodobně společný zdroj magmatu.
Příčina ojediněle erupce
Příšovské homolky je zřejmě tektonická. Sopka vznikla na křížení velkého příčného zlomu, vedoucího od Všerub k Plzni, s pásmem zlomu tvořících osu plzeňské pánve. Erupci pravděpodobně způsobil styk vystupujícího magmatu se zvodnělými partiemi permokarbonu.
Forma povrchové
sopečné exploze je v Českém masivu ojedinělá. Výplň objektu tvoří komínové brekcie, tvořící někdejší jícen a sopouch, žíly čedičové horniny, které prorážejí komínovou brekcii a tvoří výplň starých trhlin, a vrstvy sopečných popelů a tufů na obvodu tělesa.
Příšovská homolka je unikátní třetihorní sopka, zasazená do krajiny jižní periferie Doupovských hor s bohatou geologickou historií.
Příšovská homolka je přírodní památka, která představuje zbytek třetihorní čedičové sopky v Českém masivu.
Příšovská homolka převyšuje okolní krajinu o 14 metrů.
Unikátnost Příšovské homolky spočívá v tom, že je to původní nejjižnější sopka českého masivu.
Příčinou erupce byly tektonické pohyby spojené se křížením velkého příčného zlomu a vystupujícím magmatem se zvodnělými partiemi permokarbonu.
V Příšovské homolce se nachází komínové brekcie, žíly čedičové horniny a vrstvy sopečných popelů a tufů.
Typická je pro ni forma povrchové sopečné exploze, která je v Českém masivu ojedinělá.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.